Globální klimatické změny ohrožují ekosystémy, včetně středoevropských lesů. Buk lesní čelí zvyšujícím se teplotám a letním suchům. Jak se přizpůsobí těmto změnám a jaké strategie zajistí jeho přežití a udržitelné využití?

Koncem června zasáhly Čechy i Moravu silné bouřky, které přinesly přívalové deště, silný vítr a místy i krupobití. V lesích padaly stromy, některé oblasti zůstaly zaplavené, a půda je na mnoha místech stále podmáčená. A v lesích teď není bezpečno.

Setkání s divokými zvířaty může být fascinujícím zážitkem, ale také s sebou nese určitá rizika. Přinášíme vám praktické rady a doporučení jak správně reagovat a předcházet tak nebezpečným situacím.

Od poloviny dvacátého století klesají stavy tetřevovitých v celé střední Evropě i ve Skandinávii. Příčin je více. Za vymírání tetřívků mohou změny životního prostředí, predátoři a některé další antropogenní faktory. A potíž je také s potravou.

Les je místem, kde jsme na návštěvě a podle toho bychom se měli chovat. Nejde jen o slušnost a úctu k majetku někoho druhého. Jedná se také o vlastní bezpečnost.

Proč je potřeba se o lesy starat, co péče o les obnáší, za jak dlouho vyroste dospělý les a jak se mění české lesy po kůrovcové kalamitě? O tom jsme si povídali s předsedou SVOL Ing. Jiřím Svobodou, ředitelem Lesního družstva obcí v Přibyslavi.

Tradiční součástí evropského lesního hospodářství je také využívání nepůvodních dřevin. Po douglasce tisolisté se jedná zejména o jedli obrovskou - přistěhovalce ze Severní Ameriky.

Být majitelem lesa s sebou nese práva ale také povinnosti. Hospodaření v lesích upravuje především zákon o lesích, zákon o ochraně přírody a další související předpisy.

V lesním hospodářství evropských zemí je v současné době rozšířeno více než 150 nepůvodních druhů dřevin z mimoevropských oblastí. Ještě větší množství najdeme pak v okrasných parcích či arboretech. Patří "exoti" do našich lesů?