V lese bez zvěře by chyběl život. Když jsou ale zvířata přemnožená, les trpí. V některých oblastech je situace natolik vážná, že zvěř doslova znemožňuje přežití mladým stromkům na plochách po kalamitě.

V posledních dvaceti letech došlo k prudkému nárůstu odumírání borových porostů. Může za to dlouhodobé sucho které mimo jiné přeje rozvoji mnoha druhům agresivních biotických činitelů a houbových patogenů.

Borovice lesní je v České republice druhým nejrozšířenějším jehličnanem. Změna klimatu, menší množství srážek a zvyšování průměrných teplot jí ale nesvědčí. Borové lesy chřadnou a vědci poukazují na závažnost situace.

Počet tetřívků obecných dlouhodobě klesá. Může za to neúspěšné hnízdění, predátoři, zvýšený turistický ruch i působení klimatické změny. Jedním z hlavních důvodů, proč je tetřívek zařazen mezi ohrožené druhy je ale mizení vhodných biotopů.

V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí k ohrožení lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Dle vědců by mohl řešení představovat původní topol černý.

Vědci z Technické univerzity ve Zvolenu se ve své práci zaměřili na výzkum historického vývoje pralesů. Z něho pak odvodily, jak perspektivně pěstovat lesy dneška.

Česko by mělo mít po dvaceti letech novelizovaný zákon o myslivosti, který slibuje zvýšené odstřely přemnožené zvěře, digitalizaci myslivosti, možnost lovit lukem a zejména pak posílení práv vlastníků lesů.

Zatímco lidé si dopřávají pohodlí a teplo ve svých vyhřátých domovech, nebo se choulí pod vrstvami oblečení, ptáci venku čelí mrazu i dešti. Mají drobná tělíčka a holé nožky. Jak to, že neumrznou?

Smrk ztepilý je vzhledem k rozsáhlým kalamitám na ústupu a jeho další pěstování v nižších polohách se považuje za rizikové. Stále však existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich potenciál.