Víte, jak fungují stromové lapáky?

Při procházce v lese můžete vidět pokácené, větvemi přikryté a jakoby zapomenuté kmeny smrků. Mají tady ale svoji důležitou roli. Jsou to totiž přírodní lapáky na kůrovce, které pomáhají monitorovat a snižovat stavy lýkožroutů v lese.

Kůrovci jsou nejvážnějšími hmyzími škůdci v evropských lesích. Odstranění napadených stromů se pak považuje za nejúčinnější způsob, jak snížit jejich výskyt. Vyhledávání a asanace napadených stromů je často kombinována s odchytem lýkožroutů do různých druhů pastí. 

Nejčastěji  jsou využívány lapáky, lapače, otrávené lapáky a stojící lapáky.

Stromové lapáky mají dlouhou tradici

Používají se už po dobu nejméně 200 let. 

Lapák je pokácený, zdravý, (nejčastěji) odvětvený, větvemi zakrytý, dospělý smrk nebo jeho část, atraktivní pro lýkožrouta smrkového, připravený pro jeho kontrolu a odchyt.

Lapáky fungují na principu uvolňování atraktantů při postupném vysýchání lýka. Tím jsou lákáni první dospělci kůrovce. Během hloubení otvoru a své takzvané snubní komůrky  uvolňují samci feromony, kterými usměrňují nálet lýkožroutů při osidlování materiálu vhodného k rozmnožování. 

Předpokládá se, že účinnost lapáků je spojena s rozměry stromů, osluněním, navnaděním, ale i obdobím, kdy byly lapáky připraveny. 

V lesnické praxi je ke stanovení nutného počtu lapáků používán tzv. kalamitní základ. Kalamitní základ je kůrovcová hmota, zpracovaná od 1. srpna do 31. března. Člení se na kůrovcové dříví včas asanované a dříví částečně nebo úplně opuštěné generaci dceřiných brouků. 

V letech 2008-2020 bylo na území České republiky každoročně pokládáno 200-300 tisíc kusů lapáků, v některých letech dokonce půl milionu.

Nová metodika pro použití lapáků

Tým vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně se rozhodl, zpracovat certifikovanou metodiku s názvem Optimalizace používání stromových lapáků proti lýkožroutům na smrku.

Cílem jejich práce bylo podrobně popsat metodu stromových lapáků a možnosti jejího využití. Metodika je založena na nových poznatcích, které tým získal při řešení projektů za posledních 10 let. Jedná se především o vědecké ověření informací, které byly doposud jen historicky tradovány, a to zejména v souvislosti s vlivem termínu přípravy na účinnost lapáků a množstvím použitých lapáků k objemu kůrovcových těžeb. 

Vědci doložili, že počet lapáků vztažený k napadeným stromům předchozí generace musí byt vyšší, než stanovují současné postupy, aby lapáky byly účinným podpůrným opatřením obrany.  Tento podíl se blíží počtu doporučovanému v 50. letech 20. století a používanému v některých okolních středoevropských zemích.

Metodika je určena pro praktické využití vlastníky lesů, lesními hospodáři, subjekty provádějícími lesnické činnosti, státní správou lesů, lesnickými výzkumnými ústavy a univerzitami při ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým. Navržená metodika má uplatnění především v hospodářských lesích. Protože je založena na přirozených principech, jedná se o biotechnické opatření. Aplikaci lapáků lze doporučit i v územích s různým statusem ochrany přírody.

Metodika "Optimalizace používání stromových lapáků proti lýkožroutům na smrku" ZDE ke stažení 

Přečtěte si také: Lesní svačinka pro zvěř za miliardy nebo Není kůrovec jako kůrovec

Zpracováno z tiskové zprávy Ing. Jana Řezáče, VÚLHM