15 případů, kde výzkumné projekty pomáhají řešit problémy lesů 

Kůrovcová kalamita a následná obnova lesů přináší v praxi problémy, s nimiž se lesníci ani vědci doposud nesetkali. Proto společně rozšiřují záběr výzkumných projektů o nová témata a netradiční úhly pohledu na řešení postupů při péči o lesy.

1. Vědci hledají a testují alternativní druhy domácích i cizokrajných dřevin a jejich populace, které by mohly být perspektivní součástí druhové skladby budoucích lesů. Jedná se například o jedli obrovskou, smrk ztepilý, smrk omoriku, borovici lesní, modřín opadavý, dub červený, douglasku tisolistou, jeřáb břek, buk lesní, topol černý a topol bílý, břízu bělokorou, jilm habrolistý a vaz, lípu srdčitou, tis červený, dub zimní a dub letní. U proveniencí jedle obrovské ve věku 40 let zjistili velmi dobrý zdravotní stav a výrazný tloušťkový přírůst. Jedle obrovská produkčně výrazně převyšuje ostatní srovnávací dřeviny a je odolná proti suchu. 
2. Vědci založili výzkumné plochy s introdukovanými dřevinami potenciálně odolnými vůči suchu v oblasti pahorkatin severní Moravy postižené chřadnutím smrku. TZP na LS Vítkov má celkovou výměru 4,32 ha, je součástí rozsáhlejší kalamitní holiny. Celkem bylo vysazeno 28 druhů a proveniencí introdukovaných druhů dřevin. Současně vydali Katalog vhodných introdukovaných dřevin pro pěstování v oblastech s deficitem vláhy v podmínkách pahorkatin ČR.
3. Vědci pomáhají při záchraně tisu červeného v CHKO Lužické hory. Zkoumají genetickou variabilitu u vybraných populací tisu červeného. Potvrdili vliv stanovištních podmínek na výškový a tloušťkový růst jedinců ve výsadbách tisu červeného.
4. Vědci mimo jiné věnují pozornost výskytu hnízd lesních mravenců na zarůstajících holinách. V případě plošného zárůstu kůrovcových holin vegetací (např. ostružník, třtina) dochází k zániku hnízd. Datlovití ptáci loví mravence zejména během podzimu a začátkem zimy, v případě mírnější zimy nedochází v důsledku poškození hnízd ptáky k jejich vymrznutí a zániku.
5. Vědci dokončili druhý díl knižní publikace o drobných motýlech (Microlepidoptera) střední Evropy a nově popsali 53 druhů a 5 rodů z 8 čeledí brouků a 1 druh z řádu blanokřídlých.
6. Vědci popsali nejvýznamnější škůdce ovlivňující zdravotní stav borových porostů v Česku, a to ve specializované mapě s odborným obsahem a certifikované metodice. Specializovanou mapu zpracovali na základě historických dat od roku 1964 do současnosti. Tímto je de novo umožněno srovnání ohroženosti biotickými škodlivými činiteli jednotlivých oblastí s výskytem borovice. Mapa informuje vlastníky a správce lesů o intenzitě poškození borových porostů a upozorňuje tak na nejohroženější oblasti s výskytem borovice.
7. Certifikovaná metodika poskytuje především lesnímu provozu metody postupu ochrany lesa proti tradičním, ale i novým škodlivým podkorním a dřevokazným druhům hmyzu. Pro praktické účely byla zvolena i česká jména jednoho domácího a dvou introdukovaných druhů kůrovcovitých, lýkožrout protáhlý pro Orthotomicus longicollis, drtník štíhlý pro Gnathotrichus materiarius a drtník černý pro Xylosandrus germanus.
8. Vědci realizují projekt "Udržitelné hospodaření v lesích drobných vlastníků". Jejich cílem je přinést podklady pro zlepšení hospodaření v lesích drobných vlastníků. Na základě současných poznatků formulují a ověřují postupy hospodaření v lesích drobných vlastníků včetně jejich ekonomického zhodnocení. Připravují metodiku managementových opatření diverzifikovaných podle charakteru majetku, doporučení pro rozhodování státní správy lesů a návrh úpravy dotační politiky.
9. Vědci zjistili, že při výchově lesa je důležitá pozitivní korelace štíhlostního kvocientu a porostního světla - zvyšování porostního světla vede ke zvýšení hodnoty (tedy zhoršení) štíhlostního kvocientu v náletech, nárostech a mlazinách smrku z přirozené obnovy, akcelerován je totiž výškový růst. Tloušťkový růst je na porostním světle nezávislý a naopak odvislý od kompetičních vztahů mezi jedinci a s nárůstem porostního světla nekoreluje. Závěr: uvolňování přirozené obnovy smrku úplným odstraněním horní porostní clony domýtnou fází clonné seče (často činěným v mylné představě o podpoře spodní porostní etáže) vede ke zhoršení štíhlostního kvocientu a tím ke zhoršení stability a zvýšení rizika poškození mladého porostu nejčastěji těžkým sněhem.
10. Vědci zjistili, že v mlazinách s jedlí by mělo být cílem udržení dlouhých korun, přičemž by však neměli být zbytečně odstraňováni životaschopní jedinci z podúrovně. To platí ve zvýšené míře ve směsích, kde je často jedle v podúrovni. Pro všechny druhy směsí platí, že zejména první výchovné zásahy je třeba provádět včas a aktivně. V opačném případě se velmi zvyšuje riziko, že dojde ke ztrátě přimíšených (nedominantních) dřevin.
11. Vědci přišli na to, že výchovné zásahy v mladém přípravném porostu břízy při porostní výšce 5 m vedly k akumulaci tloušťkového přírůstu uvolněných stromů, dále ke zmírnění růstu štíhlostního kvocientu a k výraznému zpomalení zkracování korun uvolněných cílových stromů.
12. Vědci zjistili při zkoumání možností snížení dopadu sušších period na porosty smrku a borovice, že svrchní půdní horizont (-10 cm) vykazoval vyšší hodnoty půdní vlhkosti v borové mlazině bez výchovy, zatímco v porostu s výchovou byla vyšší půdní vlhkost v hlubší vrstvě (-30 cm). Po odstranění smrkové podúrovně v dospělém borovém porostu se zvýšené podkorunové srážky neprojevily ve zvýšené vlhkosti půdy, avšak ponechané borovice reagovaly na toto opatření pozitivně zvýšením tloušťkového přírůstu.
13. V problematice agrolesnictví vědci zjistili, že stromové pásy lemující louky měly významný pozitivní vliv na množství vody obsažené v travní fytomase. V blízkosti pásů dřevin byly na sousedních loukách v důsledku konkurence významně sníženy počty druhů bylin.
14. Vědci také potvrdili příznivý meliorační vliv dubu červeného na stanovištích borů. Chemismus svrchních vrstev půdy pod porosty dubu červeného byl příznivější než pod porostem borovice. Přítomnost dubu červeného a jeho opadu bohatého na živiny se pozitivně projevila na hodnotách pH a sorpčního komplexu.
15. Rozsáhlými terénními šetřeními na trvalých výzkumných plochách vědci potvrdili ekonomicky i biologicky efektivní možnosti obnovy kalamitních holin s využitím přípravných dřevin. Na nových výzkumných plochách vědci zjistili dobrý potenciál přirozené obnovy nejen přípravných dřevin s pionýrskou strategií růstu. Vyhodnocením ekonomické efektivnosti ukázali možnosti úspory nákladů při využití alternativních způsobů obnovy kalamitních holin (využití přípravných dřevin, kombinovaná rozfázovaná obnova). 

Článek byl zpracovám podle tiskové zprávy Ing. Jan Řezáče, VÚLHM, v. v. i.

Přečtěte si také: O nový les je třeba pečovat: 7 úkolů (super)lesníka nebo Původ smrku odhalí jeho DNA