Počet tetřívků obecných dlouhodobě klesá. Může za to neúspěšné hnízdění, predátoři, zvýšený turistický ruch i působení klimatické změny. Jedním z hlavních důvodů, proč je tetřívek zařazen mezi ohrožené druhy je ale mizení vhodných biotopů.

Ve vybraných oblastech s výskytem tetřívka obecného v České republice sice dochází k úpravám stanovišť, avšak tyto změny jsou velmi pozvolné a lokální a jejich dopad na početnost bude možné pozorovat až s časovým odstupem. V některých oblastech tak mohou změny přijít již příliš pozdě. Je tedy nutné jednat rychle, aby se podařilo tento silně ohrožený druh zachovat i pro budoucí generace.

Výzkumu tetřívka obecného se věnují vědci z VÚLHM, v. v. i., kteří pro praxi připravili publikaci "Metodika úprav lesních ekosystémů ve vztahu k podpoře populací tetřívka obecného".

Nenechme tetřívka vyhynout

Pokles početnosti tetřívka byl v západní Evropě pozorován již od poloviny 19. Století a pokračuje dodnes. Z řady států, jako je například Dánsko, tetřívci již zmizeli úplně.

Celkový počet tetřívků v Evropě (vyjma Ruska) byl odhadnut na 450 000– 800 000 párů, z toho 80 % ve Skandinávii. V České republice byl v letech 1973–1977 celkový stav odhadnut na 2500–4500 kohoutů, v období 1985–1989 na 1100–2200 a v roce 2000 na 1000 kohoutů. 

V roce 2010 bylo na území ČR hlášeno 692 tetřívků a v roce 2021 se udává početnost 504 jedinců tetřívka obecného.

Co tetřívkům v našich krajích schází? 

• K obecně známým důvodům poklesu počtů tetřívka patří úbytek vhodných stanovišť, který byl v minulosti způsoben zejména vysušováním původně vhodných území, těžbou rašelinišť, rozoráváním luk, zalesňováním cenných bezlesých oblastí, zvýšením intenzifikace zemědělství spojeným s nadměrným používáním látek určených na ochranu rostlin a hnojiv.

• Zásadní změny prodělává lesnický sektor, v němž je patrný nárůst intenzivního hospodaření, což lesním kurům neprospívá.
• K zarůstání dříve otevřených ploch dochází také celkovým znečištěním ovzduší včetně nadměrného přísunu dusíku do prostředí, což negativně ovlivňuje ekosystémy agresivním růstem konkurenčně silných travin na úkor pro tetřívka vhodných druhů, jako jsou brusnicovité.
• Nezanedbatelným faktorem jsou narůstající turistické a rekreační aktivity. 

• Negativní roli hrají i vysoké stavy predátorů, především lišky obecné, kunovitých šelem, krkavce velkého a prasete divokého. 

Vědci mají řešení 

Je třeba zaměřit se na realizaci úprav lesního prostředí v místech s přežívající fragmentovanou populací tetřívka obecného na území České republiky. Opatření jsou pojata komplexně tak, aby zahrnovala převážnou část faktorů, ovlivňujících přežívání tetřívka obecného, a to jak kuřat, tak adultních a subadultních jedinců.

Dlouhodobý klesající trend početnosti tetřívka napovídá, že pokud nedojde k nápravě, můžeme očekávat jeho ústup z našeho území v příštích několika desetiletích. Nacházíme se tedy v bodě, který může znamenat zlomový okamžik a případné zachování či nevratné vymizení tohoto klenotu naší přírody.

Článek je zpracován podle tiskové zprávy pana Ing. Jana Řezáče, VÚLHM, v. v. i.

Přečtěte si také: Návrat topolu černého do lužních lesů nebo Les s podobou pralesa: Poznatky od slovenských vědců