Spárkatá zvěř: Podívejte se, jak dokáže ničit les

V lese bez zvěře by chyběl život. Když jsou ale zvířata přemnožená, les trpí. V některých oblastech je situace natolik vážná, že zvěř doslova znemožňuje přežití mladým stromkům na plochách po kalamitě. 

Jak spárkatá zvěř stromy ničí? V podstatě dvěma způsoby:

• poškozováním stromů ohryzem a loupáním nejčastěji v mladých a středně starých porostech. Tyto škody nejčastěji působí jelen evropský, jelen sika, muflon a daněk, a to hlavně v zimě. Podle velikosti poškozené plochy může v důsledku ohryzu dojít až k uhynutí stromu. V místě poranění bývá dřevina často napadena dřevokaznou houbou, dochází k rozvoji hniloby a oslabení stability stromu, hrozí zlomy a vývraty či následné napadení dalšími škůdci. Poškozená bývá většina dřevin, nejčastěji smrk, z dalších dřevin habr, buk, jasan ztepilý, jeřáb ptačí, vrby, duby, lípy, olše, borovice lesní, jedle bělokorá, topoly
• poškozováním nejmladších porostních stádií okusem a vytloukáním. Okusem jsou postiženy buď postranní větve ve vrcholové části mladých stromků, nebo jejich terminální výhony, často ale obojí. Rozlišení původce okusu podle charakteru poškození je možné jen rámcově. U menších, méně vitálních jedinců má poškození za následek uhynutí, u starších vede ke stagnaci růstu a zvýšené citlivosti na sucho. Poškozování okusem omezuje až limituje možnosti zejména přirozené obnovy lesních porostů. Vysoce poškozená bývá většina listnáčů, z jehličnanů nejvíce jedle.

Jak les proti poškození chránit? 

Lesníci chrání buď každý stromek zvlášť nátěrem, který zvěř odpuzuje, nebo ochranným obalem (oplůtek nebo tubus kolem každého stromku) nebo staví ploty kolem zalesněných pasek (tzv. oplocenky). To všechno ale vyžaduje hodně peněz a lidské práce, a když je zvěře moc, ani to nestačí. 

Jediným řešením je dosažení vyrovnaného stavu mezi množstvím zvěře a možností krajiny tuto zvěř uživit.

Na rozdíl od lesnictví je myslivost až na výjimky volnočasová aktivita, která bývá často provozována na cizích pozemcích a majitelé menších lesů nemají moc možností, jak vysoké stavy zvěře v lokalitě ovlivnit a stromky ve svém lese před zvěří ochránit. V souvislosti s klimatickou změnou je nezbytné obnovit stabilitu lesů rozmanitější dřevinnou skladbou v naději, že alespoň některé z dřevin v budoucnu obstojí. Převážná většina těchto dřevin však končí v bachorech býložravé zvěře. Zvěř je zásadním a neřešeným limitem pro vnesení jakékoli další dřeviny do porostů. Současný kalamitní rozpad lesů nebývalého rozsahu, a s ním související nárůst objemu povinné obnovy, potřebu tento problém řešit ještě umocňují.

Podívejte se, jaké škody v lese dokáže napáchat spárkatá zvěř: 

Přečtěte si také: Tetřívek v ohrožení nebo O nový les je třeba pečovat: 7 úkolů (super)lesníka