Situace v lesích pohledem nestátních vlastníků: K čemu lesní úřady?

Státní správa lesů je v tristním stavu, řekl mimo jiné v rozsáhlém rozhovoru pro idnes.cz předseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) Jiří Svoboda. Organizace sdružuje vlastníky, kteří hospodaří na více než pětině plochy českých lesů. Problémem je podle něj také indexace cen dříví, kvůli které při kůrovcové kalamitě přišel stát o miliardu korun.
Rozhovor pro redakci idnes.cz vedl Jan Drahorád:

Vlastníci lesů dlouhodobě hovoří o možnosti zavést pro ně dotace za ekosystémové platby, vlastně podobné jako mají zemědělci na plochu. Blíží se už výsledky jednání s ministerstvem zemědělství?
Jakýsi předstupeň ekosystémových plateb měl představovat program adaptace lesních porostů na změnu klimatu. I to se ale trošku komplikuje. Notifikační proces v Bruselu přinesl některé požadavky, které jsou problematické. Například podmínka pětileté udržitelnosti, podobně jako je to u projektů zemědělského Programu rozvoje venkova. Myslím, že zavázat se na pět let, že budete plnit podmínky, ale nemáte garance státu, že budou zachovány sazby příspěvků, je obtížné. V podmínkách programu jsou mimo jiné vysoké nároky na dřevinnou skladbu, do určité míry se pak musí upravit ekonomické rozhodování v podniku a nemáte garanci, že v pátém roce nebude místo 1 500 korun na hektar sazba jenom 100 Kč.

A vlastníci se hodlají do toho systému plošně zapojit?
Máme zpětnou vazbu od našich členů, že se celá řada vlastníků chystá program bojkotovat. Jde o větší lesní podniky, pro ty menší není vůbec určen. Situace by se ale asi změnila, kdyby se nové podmínky nemusely dodržovat na celém majetku. Bohužel navržený systém je velmi komplikovaný. Ale to je v rámci systému víc věcí, například u nařízení 30 (o hospodářských příspěvcích v lesích) není vlastník lesa, pokud není lesnicky vzdělán, schopen žádost o dotaci vyplnit. Rozumím tomu, že když stát poskytuje příspěvek, vyžaduje od žadatelů splnění určitých podmínek. Ale v ČR je kolem 300 000 vlastníků, a tak asi není účelem, aby si o peníze řekl každý.

Vy jako SVOL podporujete spíše sdružování ve větších celcích?
Ano, protože to potřebuje mezikrok. Když máte 300 000 vlastníků s průměrnou velikostí majetku pod hektar, tak je to záležitost funkčních sdružení vlastníků, kterých by byly stovky a ne statisíce. Vezměte si, že jenom Kraj Vysočina zpracovává každý rok 4 700 žádostí o příspěvek. Obracíme se proto ke vzorům jako je Německo a Rakousko, kde zemské vlády sdružování podporují. Například v Rakousku na každý kubík nahodilé těžby a je jedno proč, přispívá pět eur, ale ne samotným vlastníkům, nýbrž pouze sdružením.

Celý rozhovor si můžete přečíst ZDE.

Mohlo by Vás zajímat: Podcast Tak se z lesa ozývá s Jiřím Svobodou

Náš tip: Seznamte se s přístupem nestátních vlastníků k hospodaření prostřednictvím akce Den otevřených lesů. V roce 2023 se bude konat v sobotu 13. května. Podrobnosti.