Spočítáno. Kolik peněz lesy "vrátí" společnosti?

Každá koruna, kterou stát nyní vloží do lesů zdecimovaných suchem a kůrovcovou kalamitou, se nám v budoucnu několikanásobně vrátí. Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc. z Fakulty lesnické a dřevařské, ČZU v Praze popisuje, jak se návratnost dotací dá vyčíslit a jak se vlastně počítají "služby lesa" v korunách (myslíme Kč, nikoliv koruny stromů 😊)

Co si máme představit pod pojmem "služby lesa"? 

Pojem "služby lesa" je u nás poměrně nový, i když už ne úplně. Ne všichni naši čtenáři ale s ním mohou být srozuměni. V naší vědecko-výzkumné činnosti jej používáme čím dál více, ale v praxi jsme u nás zvyklí spíše na dlouho užívaný termín "funkce lesa". 

Proč ta změna?

Les má sice mnoho funkcí, ale ty z nich, které společnost potřebuje, aktivně využívá a jejich společenskou významnost hodnotí i v peněžní formě, přecházejí do sféry "služeb" lesa pro společnost.

Takové hodnocení asi nebude snadné ...

Ano, hodnocení významnosti  těchto služeb pro společnost v peněžní formě není z hlediska teoretického i praktického vůbec jednoduché, protože uvedené služby mají ve vztahu ke společnosti různou sociálně-ekonomickou povahu. Takzvané tržní služby lesa  procházejí přímo trhem. a pak jsou zde netržní služby.

Můžete uvést pro ilustraci příklad tržní služby?

Například služby dřevoprodukční, jejichž širší společenská sociálně-ekonomická hodnota je vyjadřována na základě veškerého objemu tržeb za dříví, které jsou využívány  v konečném důsledku v rámci celé společnosti (hospodářský výsledek, mzdy a platy, zajištění ekonomické existence dodavatelských a odběratelských subjektů), často mají podíl na údržbě infrastruktury na venkově, a v neposlední řadě různé formy odvodů, daní a plateb do veřejných zdrojů. Jen málokdo mimo obor si dokáže představit, jak rozsáhlý přínos pro společnost dřevoprodukční služby mají a o co všechno přijdeme, jestliže bychom nedokázali lesy obnovit. Lesy mají pro budoucí hospodaření státu obrovskou hodnotu a stát by na to také tak měl pohlížet. Myslet a počítat dopředu.

A co teprve netržní služby, které trhem neprojdou.

Přesně tak. S těmi je to ještě složitější. Netržní služby neprocházejí přímo trhem - neprodávají se a nenakupují se, neevidují se v účetnictví. Mají ale ve vztahu k trhu dvojí charakter - některé z nich ve srovnání s nelesními částmi krajiny zprostředkovaně ovlivňují tržní vztahy, tj. reálně šetří společenské finanční prostředky. 

Asi by to zase chtělo reálný příklad.

Třeba si vezměte blok "služeb vodohospodářských". Lesy zadržují vodu a je prokázáno, že voda je také kvalitnější. Díky lesům se snižují maximální a nadlepšují minimální průtoky ve vodotečích, čímž šetří finanční prostředky společnosti. Obdobný šetřící efekt mají "služby půdoochranné", tj. protierozní. Jednak snižují na daném stanovišti ztrátu půdy  a omezují zhoršení produkční schopnosti. Ale také zabraňují zanášení vodních nádrží, toků a obecně infrastruktury erodovanými částicemi půdy, čímž rovněž šetří finanční prostředky společnosti. A mohli bychom pokračovat.

Hovoříme spolu uprostřed houbařské sezóny, lidé si domů nosí plné košíky hub. Zahrnujete do propočtů i houby?

Ano. Houby a sběr dalších plodin patří mezi tzv. služby nedřevoprodukční - známou produkci a sběry lesních plodů, jejichž hodnocení vychází z množství jejich sběru a stínových cen. Podle našich poznatků se však jedná do značné míry v našem českém prostředí spíše o služby rekreační povahy, než o služby ekonomického "výdělečného" charakteru.

K rekreaci se ještě vrátíme, ale... Opravdu lze spočítat, kolik a "za kolik" si odneseme z lesů hub? Jak?

Problematika zjišťování objemu sběru lesních plodin včetně hub je jednou z teoreticky i prakticky nejpropracovanějších v naší vědecko-výzkumné činnosti v ČR.  Pro zjišťování údajů se využívá statistických šetření ve spolupráci s agenturami zjišťujícími názory veřejnosti a jejich sítěmi tazatelů v rámci ČR. Šetření se provádí na konci roku, obvykle v listopadu a prosinci metodou řízených rozhovorů, přičemž tazatelé se ptají na hmotnost nasbíraných lesních plodů, tj. hub a hlavních bobulovin - borůvek, malin, ostružin, brusinek a bezinek v lesním prostředí. Při zpracování se používají standardní matematicko-statistické postupy. Kromě hmotnosti se zjišťují i ceny prodávaných plodin, s nimiž se dotazovaní setkali v daném roce. Výsledky našich šetření jsou pravidelně každoročně publikovány v ročence Ministerstva zemědělství "Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky", a to již od r. 1994. 

Do lesů chodíme odpočívat, rekreovat se, "dobíjet baterky", jak se říká. To se asi převádí na peníze dost těžko.

Ano. Další skupinou služeb lesa jsou služby, u nichž za současné úrovně poznání nejsme schopni identifikovat a odvodit, do jaké míry šetří finanční prostředky společnosti. Jedná se zejména o tzv. služby zdravotně-hygienické (rekreační, relaxační, s pozitivním zdravotním účinkem) a o tzv. služby kulturně-naučné, jejichž základem je blok služeb přírodoochranných, vycházející ze skutečnosti, že les je relativně nejméně změněnou částí krajiny, a jako takový je útočištěm mnoha různých druhů organismů - rostlin, živočichů, hub, a to v mnoha případech útočištěm posledním. Z toho důvodu je pak les předmětem vědy a výzkumu, výchovy a výuky, a činnosti mnoha různých orgánů a organizací v rámci společnosti, vládních i nevládních, v širším pojetí se proto jedná o širší blok společenských služeb "kulturně-naučných". Pro hodnocení významnosti dvou posledně uvedených bloků služeb lesa "zdravotně-hygienických" a "kulturně-naučných" se používá ve světě i u nás relativně mnoho různých metod.

V souvislosti s vašimi výzkumy se hovoří o unikátním pojetí.

Hodnoty daných služeb lesa vyjadřujeme ve srovnání s hodnotami obdobných služeb nelesních částí krajiny - což je v daném případě rovněž inovativní přístup i ve světovém rámci. Neodvážil bych se tvrdit, že jsme předběhli jiné části Evropy a světa, ale můžeme říci, že dané pojetí diferencovaného hodnocení významnosti jednotlivých služeb lesa jako rozdílového mezi lesními a nelesními částmi krajiny, je do značné míry originální.

Znamená to, že pokud stát nyní investuje do obnovy lesů prostřednictvím dotací, dokážeme vyčíslit, kolik se v budoucnu z lesů státu vrátí?

V zásadě ano. Na základě zpracovaných metodických postupů můžeme v principu již nyní vyjádřit určitou prvotní širší společenskou sociálně-ekonomickou efektivnost vkládaných peněžních prostředků do daných opatření v lesích.

A teď čísla... Přínosy jsou v obou případech porovnávány v souvislosti s dotacemi PRV (Program rozvoje venkova).

Kolik peněz přinesly služby lesa do státní kasy například zalesňování a zakládání lesů na nelesní půdě (tj. na orné a travních porostech) v letech 2015 - 2017.

Nejvyšší položkou jsou služby hydrické - 114 milionů korun. Lesy jsou klíčové pro hospodaření s vodou. Kulturně-naučné služby přinesly 22,4 milionů, zdravotně-hygienické jen o milion méně. Další miliony do plusu znamenaly služby půdoochranné, nedřevoprodukční a vzduchoochranné. Celkem činily přínosy 182 milionů korun. "Vložené náklady ve formě dotací byly 29,8 milionů korun," komentuje výsledky Ing. Šišák. "Z toho naprosto jasně vyplývá, že zalesňování a zakládání lesů se vyplatí."

A další (ještě důležitější) čísla. Protože obnova lesů po kalamitách je nyní aktuální.

Průměrný hodnotový přínos obnovy lesních porostů po kalamitách 

Nejvyšší položkou jsou dřevoprodukční služby - přínos v letech 2016 - 2017 je přes 115 milionů korun (78 tisíc na hektar). Když se připočtou přínosy hydrické, vzduchochranné a kulturně naučné, dostaneme se k přínosu v hodnotě 156 milionů korun (105 tisíc na hektar). A kolik činily náklady (dotace)? 63 milionů korun (42 tisíc na hektar). 

Sečteno a podtrženo je zcela jasné, že obnova lesů se státu jednoznačně vyplatí z mnoha důvodů.

Zachrání lesníci naše lesy. VIDEO.