Pečovat o pestrý les je těžší než o les s monokulturou

Změna klimatu a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu a vysazovat lesy druhově pestřejší.

Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost.

Vztahy a interakce dřevin ve smíšených porostech mění fyziologii a morfologii jednotlivých druhů a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což ovlivňuje produkci lesních porostů. Vědci se proto v oblasti pěstování lesa stále více zaměřují na otázku tvorby porostních směsí z perspektivních lesních dřevin a formulování zásad výchovných opatřeních v nejmladších porostech s ohledem na jejich budoucí odolnost a stabilitu.

V důsledku vzniku rozsáhlých kalamitních holin se do popředí zájmu lesnické praxe dostala problematika širšího využívání přípravných dřevin a některých dříve nežádoucích dřevin s pionýrskou strategií růstu, často v minulosti označované za plevelné.

Typicky jde o využití břízy bělokoré na široké škále stanovišť, topolu osiky v nižších polohách, jeřábu ptačího ve vyšších polohách a olše lepkavé. Tyto dřeviny mohou vedle role přípravných dřevin při dvoufázové obnově lesa sehrát i pozitivní roli přimíšených dřevin v druhově pestrých porostních směsích.

Kromě meliorační a zpevňující funkce, zvýšení biodiverzity, zvýšení úživnosti stanoviště pro zvěř a ochrany cílových dřevin před nepříznivými účinky prostředí kalamitních holin mohou tyto dřeviny v některých případech plnit i významnou funkci dřevoprodukční a být i zdrojem cenných a komerčně zajímavých sortimentů.

Vědecká studie jako pomoc pro les i lesníky

Vzhledem k naléhavosti tohoto tématu připravili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., pro potřeby praktických lesníků, certifikovanou metodiku Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy v těchto porostech. V metodice vědci popisují možnosti využití přípravných dřevin v porostních směsích – zejména při obnově současných kalamitních holin. 

Proč je péče o druhově pestrý les obtížnější? 

Problematika výchovy porostních směsí je mnohem komplikovanější a vyžaduje vyšší lesnickou odbornost a zkušenosti než výchova porostů stejnorodých.

• Při výchově smíšených porostů je nutné, obdobně jako u porostů stejnorodých, respektovat biologické vlastnosti jednotlivých dřevin a stanovištní poměry.
• První výchovné zásahy jsou velmi důležitým pěstebním opatřením pro zachování směsí v mladých porostech. Zanedbání výchovy může mít i ve smíšených porostech nepříznivé následky.

Metodika tedy popisuje nové postupy obnovy kalamitních holin za použití kombinace umělé a přirozené obnovy. Tento postup zajišťuje vznik mladých smíšených porostů, a tím je naplňován hlavní cíl obnovy kalamitních holin, kterým je vytvoření stabilního porostu s výrazným prostorovým rozčleněním a druhovou diverzifikací.

Namísto paušálních doporučení vědci v metodice kladou důraz na individuální hospodářský a pěstební cíl vlastníka lesa s přihlédnutím k plnění mimoprodukčních funkcí lesních porostů.

Nejdůležitějším ekonomických efektem využití přípravných dřevin jsou úspory nákladů na obnovu postkalamitních ploch. Při využívání pěstebních postupů navržených v této metodice lze úsporu v rámci ČR kalkulovat v řádu desítek milionů korun.

Celkovou finanční úsporu při obnově kalamitních ploch na středně bohatých stanovištích vědci vypočetli na 17,5 % přímých nákladů na hektar.

Nejdůležitější hodnotou však je samotné obnovení lesa, protože v oblastech postižených kalamitním rozpadem porostů je často ohrožena samotná existence současných lesních ekosystémů, tedy nejen jejich dřevoprodukční, ale i veškeré mimoprodukční funkce.

Metodika byla vypracována v rámci projektu NAZV QK1810126 "Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů".

Autoři metodiky: Ing. David Dušek, Ph.D., Ing. Jan Leugner, Ph.D., Ing. Jiří Souček, Ph.D., Ing. Jiří Novák, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D., VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, e-mail: dusek@vulhmop.cz

Článek byl zpracován za podkladu tiskové zprávy pana Ing. Jana Řezáče, VÚLHM, v. v. i.

Přečtěte si také: 5 výhod, které přináší lesům umělá inteligence nebo Co se děje s borovicemi? Ničí je houby?