Péče o lesní majetek - Ochrana proti ohryzu a loupání zvěří + VIDEO

12.11.2020

V oblastech výskytu jelení a mufloní zvěře (včetně příhraničních oblastí s přebíhající zvěří) dochází ke škodám letním loupáním nebo zimním ohryzem. Vznik a intenzita loupání a ohryzu jsou ovlivňovány řadou vnějších vlivů (zazvěření, dostupnost potravy, sněhová pokrývka, zdravotní stav zvěře atd.). Zásadním opatřením proti vzniku těchto škod je snížení stavů zvěře působící škody.

V důsledku ohryzu a loupání dochází ke vzniku škody ze snížení kvality, která se u uživatele honitby uplatňuje za obmýtí pouze jednou na každém jednotlivém stromě. Škoda se vypočítává a za předpokladu, že souvislá plocha mechanického poškození je větší než 25 cm2 nebo poškození přesahuje 10 % obvodu kmene. Uplatňuje se škoda za období od 1.7. předchozího roku do 30.6. aktuálního roku u příslušného uživatele honitby, a to do 20 dnů od ukončení uvedeného období.

Ochrana lesních porostů proti ohryzu a loupání se provádí v porostech I. až II. (III.) věkové třídy v počtu cca 400-600 vybraných, předem trvale vyznačených a rovnoměrně rozmístěných, cílových stromů na ploše 1 ha (tzv. kostra porostu). Případný další ohryz (loupání) se potom soustřeďuje na zbývajících nechráněných stromech (tzv. nepřímá ochrana cílových stromů). Chrání se zejména porosty v místech, kde se zvěř shromažďuje, tj. podél ochozů, v blízkosti krmelců nebo přirozených zdrojů potravy. Nejdříve se chrání nepoškozené mlaziny a perspektivní stromy v tyčkovinách po prvních prořezávkách, teprve potom následuje ochrana porostů starších a mírně, popř. i středně poškozených s dosud měkkou a hladkou kůrou. Porosty sloupané silně (nad 70 % stromů) se již neochraňují.

Ochrana se provádí do výšky odpovídající druhu škodící zvěře, obvyklé sněhové pokrývce, popř. sklonu svahu, tj. zpravidla do 2 (2,5) m od paty kmene (s výjimkou zhrublé borky ve spodní části kmene). V případě škod objevujících se ve spodní části kmenů je nutno ošetřit i kořenové náběhy (zejména při výskytu mufloní zvěře). Chrání se nejen jehličnaté dřeviny, zejména smrky, ale i hladkokoré listnaté dřeviny (buk, javory, jasan, olše). Smrky se chrání od cca 10 let (stádium mlazin), jedli a douglasku je vzhledem k jejich atraktivitě pro zvěř vhodné chránit již od výšky cca 150 cm (stádium odrůstající kultury). Ochranu je nutno realizovat nejpozději před nástupem zimního období, tj. mezi zářím a listopadem. Vlastní ochraně zpravidla předchází vyvětvení cílových stromů (výjimkou jsou stromy, které jsou od spodních větví již vyčištěné, a případy, kdy je plánováno ošetření postřikem repelenty).

V praxi je možno si zvolit jedno ze tří základních používaných opatření:

Zraňování kůry

Jedná se vlastně o mechanicko-biologickou ochranu stromů, kdy mechanickým narušením kůry jehličnatých stromů dochází ke zdrsnění, popř. zasmolení kmenů stromů. U kmenů se následně vyvine hrubší borka a přestávají být pro zvěř atraktivní. Zraňování kůry se provádí speciálním ručním nářadím (zraňovači - různými hoblíky nebo škrabáky) do výšky cca 2 m. Hoblíky odřezávají kůru v tenké povrchové vrstvě v šíři cca 1-2 cm s následkem zasmolení narušené i nenarušené části kmenů (pryskyřice stéká po kmeni). Za účelem úspory času a nákladů lze proto zraňování hoblíky provádět i v různě vzdálených pásech po obvodu kmene (dle vzdálenosti přeslenů, tj. zpravidla po 30 až 50 cm). Škrabáky slouží k celoplošnému rozdrásání kůry do hloubky 1-3 mm, které následně způsobí zdrsnění kmenů.

Ochranu zraňováním je nutno provádět po odborném zácviku, jinak hrozí nevratné škody na kvalitě dřeva (v případě vzniku hlubokých rýh v kůře s narušením lýka stromů). Aby nedošlo k poškození stromů, zraňuje se kůra nejvýše do 2/3 její tloušťky.

Tato ochrana se neprovádí u jehličnatých mlazin z důvodu tenké a citlivé kůry ani u listnatých dřevin. Zraňování se na rozdíl od ostatních typů ochrany provádí v ideálním případě již ve vegetační době, tj. od poloviny dubna do konce srpna.

Mechanické ovazování kmenů stromů větvemi nebo jiným materiálem

Mechanickou ochranu stromů lze provádět několika různými způsoby:

ovaz kmene stromu 2-3 přesleny větví ohnutými shora dolů (kvůli prevenci vytržení větví pod tíhou sněhu s jejich naříznutím) nebo zezdola nahoru. Větve se okolo stromku svážou vhodným vázacím drátem tak, aby nedošlo k poškození nebo zaškrcení kmene. Po ukončení funkčnosti ochrany je nutno drát z kmenů včas odstranit, aby nedošlo k jeho zarůstání do kmene, odvézt z lesa a ekologicky zlikvidovat. Tato ochrana se provádí v jehličnatých mlazinách, kdy stromky mají spodní větve ještě zelené.
ovaz kmene stromu donesenými nařezanými větvemi, popř. suchým klestem, potřebné délky

Tuto ochranu lze provádět i u hladkokorých listnatých dřevin sousedících s mladým jehličnatým porostem (zdrojem klestu) a to zpravidla u tyčkovin, u kterých se již začínají spodní větve přirozeně čistit.

ovaz kmene stromu jinými materiály než větvemi (např. oplocením jednotlivých stromů plastovými nebo drátěnými oplůtky, použitím návleků z rákosu, drátěného pletiva nebo plastových spirál)

Nevýhodou těchto způsobů ochrany je jejich zpravidla vyšší cena. Ochrana se provádí u jehličnatých porostů, u kterých se již začínají spodní větve přirozeně čistit, a u hladkokorých listnatých dřevin.

oplocení celého porostu ohradou z tyčoviny (žerďoviny)

Ohrada umožňuje přístup do porostu veškeré zvěři s výjimkou zvěře jelení, která působí škody. Nevýhodou je vyšší cena oplocení. Tato ochrana se provádí zejména u ohrožených, již zajištěných porostů cenných jehličnatých dřevin (jedle, douglasky), popř. hladkokorých listnatých dřevin.

Chemické ošetření repelenty

Tato ochrana se provádí nátěrem nebo postřikem kmenů stromů vhodným repelentem a to:

a) bodováním (terčováním) - provádí se při aplikaci nátěrem, kdy kmen musí být pokryt repelentem na cca 50 % plochy kmene a to rovnoměrně po celém obvodu,

b) v pruzích - provádí se při aplikaci nátěrem, kdy kmen musí být pokryt repelentem v pruzích na cca 50 % plochy kmene a to rovnoměrně po celém obvodu,

c) celoplošně - provádí se při aplikaci postřikem, kdy kmen musí být pokryt repelentem po celé ploše obvodu.

Aby zvěř nevyhryzávala kůru mezi pruhy nebo terči, nesmí být mezery mezi nimi větší než 4-5 cm. Aplikace repelentů se provádí povolenými profesionálními přípravky dostupnými na trhu (Wöbra, Recervin). Jedná se o přípravky, které může aplikovat pouze držitel příslušného osvědčení. K vlastní aplikaci se používají speciální trysky s plným kuželem o průměru minimálně 1,2 mm.

V případě aplikace repelentů postřikem kmenů není nutné provádět předchozí vyvětvení kmenů, vyvětvení však zvyšuje účinnost ošetření a snižuje spotřebu přípravku. Kromě zimního období, kdy teploty klesají pod bod mrazu, se mohou stromy ošetřovat repelenty v průběhu celého roku. Po ošetření musí přípravek alespoň částečně zaschnout. Při správně provedené aplikaci je účinnost dle typu přípravku 6-7, resp. 8-10 let a potom se musí ošetření případně opakovat. Delší účinnost ošetření lze zajistit očištěním kmene od šupin kůry, lišejníků apod. (např. kartáčem nebo drsnou rukavicí). Tato ochrana se provádí zpravidla od stádia tyčkovin a to včetně hladkokorých listnatých dřevin.

Mohlo by vás zajímat:

Další VIDEA s podrobnými návody k péči o lesní majetek naleznete ZDE.

Čtěte dál:

Přemnožený jelen sika a jeho jídelníček z mladých smrkových porostů