Péče o lesní majetek - Obrana a asanace proti kůrovci (2. díl - Hromadná opatření) + VIDEO

Hromadná opatření jsou vhodná zejména v kalamitním stavu. Jedná se o tyto konkrétní metody:

• insekticidní sítě - v současné době je v platnosti dočasná výjimka pro neprofesionální použití insekticidní sítě Storanet. Tato síť o rozměrech 8,5x12 m slouží k zakrytí skládky dřeva napadeného kůrovci (jedna síť na přibližně 10 m3 dřeva). K plné funkčnosti je nutné zatížení sítě ošetřenými výřezy. Síť se pokládá na skládku podélně a v případě potřeby ji lze nastavit další sítí. Metoda je ideální pro skládky o objemu 10 - 40 m3, které je nutno vždy opatřit nápisem "chemicky ošetřeno". Účinnost opatření je celé vegetační období a lze jej použít v libovolném stádiu vývoje kůrovců a to i opakovaně. V kombinaci s feromonovou návnadou umístěnou pod sítí lze síť využít jako hromadný otrávený lapák.
• technologie (metoda) MERCATA - jedná se o celopovrchové ošetření skládky kůrovcového dříví a její následné zakrytí netkanou textilií zatíženou u země i na povrchu skládky ošetřenými výřezy. Důležité je předchozí začelení skládky a odstranění zbytků větví a suků k zamezení protržení plachty. Ke zvýšení účinnosti je vhodné provádět postřik průběžně při navážení dříví na skládku (snížená spotřeba přípravku cca 1 - 2 l/m3). Dříví je nutno nechat pod plachtou až do dokončení vývoje kůrovců (průběžně ho neodvážet), aby nedošlo k předčasnému znefunkčnění opatření. Metoda je vhodná pro skládky 10 - 400 m3 (optimální množství je cca 100 m3) a lze ji použít v libovolném stádiu kůrovců. K použití metody je nutný souhlas majitele patentu (firma Mercata LES s.r.o.)., u něhož lze zakoupit i textilii o minimální gramáži 50 g/m2 (rozměr 12x100 m).

O zpracování a provedení asanace kůrovcového dříví je nutno informovat OLH, aby mohl splnit svou zákonnou povinnost spolupracovat s vlastníkem lesa na vedení lesní hospodářské evidence a evidence kalamitních škodlivých činitelů (kůrovců). Podrobná evidence zpracovaného kůrovcového dříví v m3 je důležitá pro určení tzv. kalamitního základu (za období 1.8. daného roku do 31.3. roku příštího), který vyjadřuje potenciální rozsah kůrovcem nově napadeného dříví na jaře příštího roku. Dle umístění, množství a charakteru kalamitního základu (poměr včas zpracovaných a kůrovcem částečně nebo zcela opuštěných stromů včetně lesů sousedních vlastníků) stanoví příslušný OLH potřebný počet a druh obranných opatření pro jarní rojení kůrovců a to zvlášť pro každé ohnisko (10 až 90 % kalamitního základu).

Obranná opatření proti šíření kůrovců

Smyslem obranných opatření proti šíření kůrovců je redukovat populaci kůrovců a tím i počet nově napadených stojících stromů. Ani tato opatření ale nemohou napadení nových stromů zcela zabránit. Obranná opatření lze účinně využít zejména tam, kde dosud nedošlo k masivnímu rozšíření kůrovců (v oblastech se zvýšeným nebo na hranici zvýšeného a kalamitního stavu kůrovců). V oblastech s kalamitním výskytem kůrovců (tzv. červené zóně) je lze využít také, ale jejich uplatnění není dle příslušného opatření obecné povahy Ministerstva zemědělství povinné a v řadě lokalit může být i neefektivní (lákání kůrovců do dosud nenapadených částí porostů, snížení kapacit potřebných k vyhledávání a zpracování kůrovcových stromů). S vhodnými obrannými opatřeními, které mohou drobní vlastníci lesů účinně využít v boji proti kůrovcům, se lze seznámit ve videu zde.

Nutnost použití obranných opatření je dána tím, že část kůrovců přezimuje vždy mimo již zpracované (asanované) dříví, resp. mimo stojící, aktivní kůrovcové stromy. Tyto kůrovce je nutno na jaře odchytit pomocí obranných zařízení, kterými jsou zejména feromonové lapače, klasické a otrávené lapáky. Zásadní je umístit obranná opatření přímo v ohnisku předchozího výskytu kůrovce a současně pokračovat ve vyhledávání napadených stromů v okolí ohniska (napadené stojící stromy jsou vždy atraktivnější než obranná opatření).

Za současné kalamitní situace je vhodné preferovat tzv. bezúdržbová obranná opatření nevyžadující pravidelnou kontrolu a údržbu. Těmito opatřeními jsou zejména různé typy otrávených lapáků:

· trojnožky - jedná se o 1 až 2 m polena spojená pevně do trojnožky, ošetřená rovnoměrně po celém povrchu insekticidem a navnazená feromonovým odparníkem zavěšeným pod vrcholem, který se před skončením účinnosti musí vyměnit.Bezpečnostní vzdálenost od stěny porostu je 10 m.Ošetření insekticidem je nutno po cca 30 dnech opakovat.

· výřezy (sekce) - zpravidla jde o 4 m výřezy pokáceného dříví ponechané u pařezu, ošetřené rovnoměrně po celém povrchu kmene insekticidem a navnazené feromonovým odparníkem. Feromon by měl být umístěn ve stínu. Bezpečnostní vzdálenost odparníků od stěny porostu je opět 10 m. Ošetření insekticidem je nutno po cca 30 dnech opakovat.

· insekticidní síť (hromadný lapák) - jedná se o menší skládky dříví odpovídající rozměru sítě, přikryté insekticidní sítí a navnazené feromonem (např. 2 nebo 4 m výřezy x výška hráně 1,5 m - pro drobné vlastníky je ideální vytvoření "stanu" krátkého dříví přikrytého půlkou sítě). Aktuálně je na trhu síť STORANET, kterou mohou využít i neprofesionální uživatelé. Opatření je vhodné zejména pro ohniska nad 50 m3 a v sousedství s cizími lesními majetky postiženými kůrovcem, pokud není zajištěno jejich včasné zpracování a následná ochrana proti kůrovcům.

U větších správců lesních majetků jsou ve velkých ohniscích používány otrávené stojící lapáky, kdy se schválený insekticid aplikuje po celém obvodu stojícího stromu do výšky cca 3 až 4 m a opatří se feromonovým odparníkem ve výšce očí. K tomu je nutná speciální technologie sestávající z motorového postřikovače, prodloužené hadice a teleskopické tyče. Takto se ošetří skupina cca 10 stromů (zpravidla porostní zbytek), z nichž část se přivnadí feromonem. Smyslem je soustředit kůrovce do jednoho místa a uchránit ucelené, dosud nenapadené části lesního porostu. Při nižší délce nástřiku přestává být toto opatření bezúdržbové a napadené stromy je nutno standardně asanovat.

Mimo kalamitní oblasti (ve zvýšeném stavu) je dobře využitelným obranným opatřením štěrbinový (nárazový) lapač. Lapač musí být upevněn na stabilní konstrukci, nesmí být zakryt vysokou buření a jeho spodní hrana musí být minimálně 1 m nad zemí. Minimální vzdálenost lapače od porostní stěny musí být 10 m (riziko napadení stojících stromů) a maximální 25 m (pokles účinnosti). Ke zjišťování množství odchycených kůrovců se používají různé odměrné nádobky. Obecně platí, že 1ml brouků lýkožrouta smrkového odpovídá po mírném sklepnutí 35 jedincům. Lapač je účinný zejména ihned po začátku jarního rojení, tj. obvykle v dubnu po dosažení teploty 20 oC, proto je nutno vyvěsit feromonový odparník před tímto rojením. Způsob a doba účinnosti feromonu závisí na jeho konstrukci (odpar přes membránu /stříhací, polopropustná/ nebo knot) a době účinnosti (5-6 týdnů, prodloužená nebo celosezónní).

Lapače se pravidelně kontrolují v intervalu 7-10 dní. Rozlišuje se slabý (méně než 1000 ks brouků na 1 lapač a kontrolu), střední a silný (více než 4000 ks brouků) stupeň odchytu brouků v lapači, který se dle data kontrol eviduje na samolepícím štítku lapače. Dle stupně odchytu se lapače buď po skončení účinnosti odparníku ponechají nebo zruší, ponechají na místě, v případě silných odchytů se buď dočasně zkrátí interval kontrol nebo se ihned jejich počet přiměřeně zvýší. Odchycené brouky je nutno bezpečně zlikvidovat, odparníky je nutno před skončením účinnosti vyměnit. Účinnost lapače není stoprocentní, okolní stromy je nutno (stejně jako u ostatních obranných opatření) po celou dobu rojení v intervalu cca 3 týdnů kontrolovat a v případě napadení je včas vytěžit a asanovat. Instalace lapače i feromonového odparníku se provádí dle příslušných návodů k použití.

Dalším opatřením používaným mimo kalamitní oblasti je klasický lapák. Jedná se o pokácený, odvětvený a větvemi přikrytý průměrný strom v porostu, který je umístěn na slunci (ne však na zcela volné ploše) nebo do polostínu. Lapák je vhodné označit sprejem na čele kmene (datum položení a číslo série lapáku). Klasické lapáky se kácejí (kladou) v tzv. sériích. Lapáky I. série určené pro jarní rojení kůrovců musí být položeny do konce měsíce března, dle stupně jejich napadení se průběžně přikacují další lapáky včetně lapáků pro tzv. sesterské (opakované) rojení části samiček. V případě pokračujícího středního nebo silného napadení se pokládají lapáky II. série pro letní rojení.

Lapáky se pravidelně kontrolují v intervalu 7-10 dní až do doby jejich asanace při výskytu larev nebo silného náletu. Rozlišuje se slabý (méně než 0,5 závrtu na 1 dm2 a kontrolu), střední a silný (více než 1 závrt) stupeň napadení, který označuje průměrný počet závrtů brouků na 1 dm2, zjištěný spočítáním závrtů z minimálně 20 dm2 souvislého povrchu kůry.

Jako lapáky k odchytu kůrovců lze na jaře využít také evidovanou živelnou kalamitní dřevní hmotu (vývraty, zlomy) ze zimy nebo předjaří, které je ale nutno včas (před vlastním výletem kůrovců) zpracovat.

Klasické lapáky a feromonové lapače vyžadují průběžnou kontrolu a pro drobné vlastníky lesa jsou proto většinou méně vhodné. V praxi lze uvažovat s jejich využitím zejména u menších ohnisek výskytu kůrovce do 20 m3. Lapače lze využít také k určení druhu kůrovců (monitoringu jejich výskytu) a k výběru vhodných obranných opatření včetně typu feromonových odparníků.

Při vyšších stavech kůrovců je z hlediska účinnosti vhodné výše uvedená obranná opatření kombinovat z důvodu jejich různé atraktivity dle vývoje počasí a průběhu rojení. Se stanovením počtu obranných opatření, jejich instalací a kontrolou, popř. s výběrem insekticidu a feromonového odparníku poradí vlastníku lesa jeho OLH.

Mohlo by vás zajímat: Obrana a asanace proti kůrovci - Individuální opatření