Péče o lesní majetek - Obrana a asanace proti kůrovci (1. díl - individuální opatření) + VIDEO

Pokud je vlastníkem lesa nebo jeho odborným lesním hospodářem (OLH) ve vegetační sezóně zjištěn výskyt stojících kůrovcových stromů nebo ležícího dříví ze živelné události napadeného kůrovcem (polomů, vývratů) je nutno přistoupit k jejich včasnému zpracování (těžbě) a současné včasné a účinné asanaci tak, aby nedošlo k výletu kůrovců a jejich dalšímu rozšíření do okolí.

Při malém objemu kůrovcového dříví je nejlepší asanace odkorněním nebo postřikem kmenů insekticidy na místě pokácení (u pařezu), při větších objemech dříví a využití "hromadných" metod asanace se tato provádí až po přiblížení dříví na odvozní místo (lesní skládku). Pro průkaznost je vhodné zaznamenat sprejem datum nalezení kůrovcových stromů přímo na jednom napadeném stromu v ohnisku. Termín zpracování a asanace kůrovcového dříví závisí na stupni vývoje kůrovců a vlastníku lesa jej po vyznačení napadených stromů oznámí příslušný OLH včetně doporučení způsobu jeho asanace.

Zpracování kůrovcového dříví

Nutným předpokladem ke zpracování kůrovcových stromů je znalost majetkové hranice lesního majetku. Pokud nejsou přesné majetkové hranice známy, je nutno před těžbou kůrovcových stromů vyřešit sporná místa dohodou se sousedním vlastníkem o průběhu tzv. uživatelské hranice. Pokud k dohodě nedojde, je nutno zajistit zaměření a vytýčení sporné hranice.

Vlastní zpracování kůrovcových stromů si mohou fyzicky zdatnější, mechanizačními prostředky v řádném technickém stavu vybavení (motorovou pilou odpovídající hmotnosti a výkonu, malotraktorem s navijákem atd.) a odpovídajícím způsobem proškolení vlastníci lesa provést svépomocí. Odpovídajícím proškolením pro práci s motorovou pilou včetně různých adaptérů (fréza na odkorňování atd.) je základní (rekvalifikační) kurz pro práci s motorovou pilou u akreditovaného vzdělávacího zařízení, jehož součástí je ověření znalostí a dovedností při práci.

Před zpracováním kůrovcových stromů svépomocí by se měl vlastník lesa podrobně seznámit s bezpečnostními předpisy pro práce v lese uvedenými v nařízení vlády č. 339/2017 Sb. Vlastník lesa by neměl pracovat osamocený, resp. minimálně každých 30 minut by měl být kontrolován další osobou. V místech ohrožení života jiných osob, zejména při kácení stromů, musí vlastník lesa zabezpečit ohrožený prostor informační tabulí nebo výstražnou páskou. Za ohrožený prostor při kácení stromu motorovou pilou se považuje kruhová plocha o poloměru nejméně dvojnásobku výšky těženého stromu. Na vlastní těžbu stromů mají vliv různé zvláštnosti daného pracoviště (např. svah, překážky, zamokření, zabuřenění), nepříznivé povětrnostní podmínky (např. vítr, déšť, mráz, vysoké teploty) a přítomnost zvěře a hmyzu.

Zejména u většího objemu prací, ale i z důvodu bezpečnosti, je vhodné zadat těžební práce dodavatelsky (lesnickým firmám nebo živnostníkům provádějícím práce v lese, popř. sousednímu většímu vlastníku lesa). Ideální je uzavření písemné smlouvy včetně uvedení povinností dodavatele dodržovat předpisy k bezpečnosti práce, použít biologicky odbouratelné motorové a hydraulické oleje pro práci strojů a provést povýrobní úpravy pracoviště (urovnání cest, vyčištění příkopů a vodotečí od klestu atd.). O možnostech dodavatelského zpracování kůrovcových stromů v daném místě a čase by měl vlastníka lesa informovat jeho OLH.

Metody asanace kůrovcového dříví

U vytěženého dříví je nutno zajistit jeho asanaci v termínu stanoveném OLH, z pohledu drobného vlastníka lesa ideálně odvozem z lesa přímo k odběrateli. Pokud to není z kapacitních nebo jiných důvodů možné, je nutno ještě před přiblížením dříví na skládku provést chemickou asanaci kmenů postřikem insekticidy nebo jejich odkornění s následným spálením kůry na skládce (při výskytu dospělých žlutých nebo hnědých brouků). S uvedenými asanačními metodami, které jsou drobnými vlastníky lesů v boji proti kůrovcům využívány nejvíce, se lze seznámit ve videu zde.

Pouhý odvoz kůrovcového dříví z lesa (např. na skládku mimo les nebo do místa bydliště vlastníka lesa) není dle platné legislativy asanační metodou, protože kůrovec odtud může vylétnout a napadnout blízké nebo i několik kilometrů vzdálené lesní porosty. Celkový přehled asanačních metod, z nichž některé nejsou drobnými vlastníky lesa reálně využitelné, je následující:

Tyto metody jsou vhodné v základním a zvýšeném stavu kůrovců (s výjimkou strojního odkornění a štěpkování /drcení/), nejlepší uplatnění těchto opatření je u roztroušené dřevní hmoty v porostech a při asanaci klasických lapáků. Jedná se o tato konkrétní opatření:

• Mechanická opatření:
• ruční odkornění jednotlivých kmenů - využívá se různých škrabáků, které nelze použít ve stadiu žlutého a hnědého brouka z důvodu rozšíření brouků z kůry do okolí, popř. je nutné okamžité spálení nebo chemická asanace kůry. Výkon u této metody je cca 5 m3/den. Metoda je vhodná zejména ve zvláště chráněných územích a v ochranných pásmech vod.
• motomanuální odkornění - pracovním nástrojem je zde adaptér (fréza) na profesionální motorovou pilu, kterou lze použít v libovolném stádiu kůrovce. Výkon je cca 8 m3/den.
• pálení slabšího dříví v mladých porostech, vršků stromů a těžebních zbytků (klestu) - uplatnění této metody je limitováno extrémním suchem nebo silným větrem, výhodou je použití v libovolném stádiu kůrovce. V praxi se provádí pouze u klestu, těžebních zbytků a vršků stromů, tj. u slabšího dříví, popř. v mladých porostech s výskytem lýkožrouta lesklého nebo severského. Z důvodu rizika požárů je opatření použitelné jen ve vhodných obdobích roku (měsíce listopad až březen). Předpokladem pálení je jeho nahlášení místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru a dodržování předpisů k požární ochraně (zejména izolace ohnišť pruhem vykopaným až na minerální zeminu, uhašení ohně, několikadenní kontrola ohnišť atd.).
• strojní odkornění odkorňovací hlavicí na harvestoru, popř. mechanizované štěpkování (drcení) - tato opatření jsou vhodná zejména v kalamitním stavu. Využití je limitováno potřebou výkonné mechanizace, kterou drobní vlastníci lesa zpravidla nedisponují.
• Chemická opatření:

- postřik jednotlivých kmenů - provádí se povolenými profesionálními nebo neprofesionálními insekticidy (např. Vaztak nebo Forester) s přídavkem obarveného smáčedla (Scolycid). Podmínkou použití je zajištění a donáška potřebného množství vody, příprava postřikové jíchy a provádění vlastní aplikace dle návodu k použití nejčastěji ručním zádovým postřikovačem v dávce cca 5 - 8 l/m3 při 1% koncentraci přípravku. Důležité je celopovrchové ošetření kůry jednotlivých kmenů před uložením na skládku s nutností jejich otočení dřevorubeckou lopatkou. Opatření lze použít v libovolném stádiu kůrovce, nelze jej však aplikovat na mokrý povrch kůry nebo těsně před deštěm. Denní výkon u této metody je cca 10 - 30 m3. Pokud není ošetřené dříví do 30 dnů po ošetření odvezeno z lesa, musí se postřik opakovat.

Praktické informace, jak správně postupovat - VIDEO SVOL:

Našli jste houbu v soutěži, gratulujeme.... Hledejte dál