O nový les je třeba pečovat: 7 úkolů (super)lesníka
Mladé dřeviny je potřeba pravidelně a často kontrolovat. Jenom tím, lze rychle zjistit případné problémy a reagovat na ně dříve, než dojde k jejich vážnému poškození. Přečtěte si, co všechno musí lesníci dělat, aby stromky rostly a sílily.
1. Lesník pravidelně kontroluje a střeží nový les
A řídí se přitom pravidlem "Čím častěji, tím lépe". Obecně záleží zejména na stáří lesa. Mladý a čerstvě vysázený les musí lesník kontrolovat jednou týdně. Provádí též namátkové kontroly a les častěji kontroluje po živelných událostech, jako je silný vítr, vichřice nebo prudké deště. Lesníci jsou též ostražití v časech výskytu hmyzích škůdců nebo obdobích, kdy lesní zvěř začíná rostliny okusovat.
2. Lesník chrání sazenice proti plevelům
Buřeň, to jsou plevele a rostliny, které malým stromkům berou živiny, světlo a vodu. Kvůli tomu stromky pomaleji rostou a mohou i uhynout. Lesníci sazenice proti buření brání mechanicky nebo chemicky. Dle polohy lesa, většinou na jaře a v létě, kdy buřeň vyroste, je potřeba ji posekat nebo vyplet. K posekání se používají srpy, kosy, případně motorové kosy a křovinořezy. Při práci musí být pracovníci obzvláště opatrní, aby nepoškodili i samotné stromky. Na likvidaci buřně lze použít i některé neselektivní herbicidy.
3. Lesník bojuje s klikorohem borovým
Brouk, který představuje velké ohrožení nově vysázených lesů - to je Klikoroh borový. Má rád paseky, kde se v čerstvých pařezech vyvíjejí jeho larvy. Na klikoroha platí postřik správnými insekticidními přípravky, případně použítí speciálních pastí. Škůdce tak lesníci nalákají na insekticidem ošetřenou čerstvou borovicovou větvičku, kdy po jejím pozření brouk uhyne.
4. Lesník vyhlašuje válku hlodavcům
Hlodavci, kteří okusují kořeny stromků, představují další riziko, kterému lesníci musí čelit. Myši, hraboši, hryzci, myšice, norníci a další hlodavci si rádi smlsnou na mladých rostlinách. Při jejich výskytu lesníci rozmisťují v dané oblasti pasti nebo ve výjimečných případech používají chemické přípravky - rodenticidy. Ty ale mohou ohrožovat zvěř i lidi a hlodavci si proti nim mohou vybudovat rezistenci. Další variantou je hubení hlodavců s pomocí jejich přirozených nepřátel, zejména dravců a šelem.
5. Lesník chrání stromky proti okusu zvěří
Vytváří oplocenky, tedy ploty kolem vysázeného lesa. Tím ale jeho práce nekončí, oplocenku je potřeba často kontrolovat a v případě poničení ji rychle opravit. Zvěř, která pronikne dovnitř, dokáže totiž napáchat velké škody. Je-li vysázeno menší množství listnatých stromků, může lesník místo oplocenky použít kolem každého stromu chráničky. Jedná se o individuální ochranu pomocí drátěného pletiva. Proti srncům, kteří s oblibou vytloukají své paroží o mladé stromky modřínu, staví lesníci tři kůly, pravidelně rozmístěné kolem stromu. Tak se srncům nepodaří modřín poškodit nebo dokonce zničit. Zejména proti zimnímu a letnímu okusu stromků zvěří, se používá takzvaný repelent. Ten se aplikuje většinou nástřikem stromu.
6. Lesník brání vzniku houbových chorob
Mladé stromky mohou být napadeny některou z houbových chorob. Většinou se jedná o sypavku borovou a václavku. Sypavka borová hrozí primárně mladým výsadbám borovic, kdy poškození jehličí může mít za následek úhyn stromku. Obranou proti ní je postřik fungicidy. Václavka je houbová choroba, která napadá rostliné pletivo jak mladých tak starých porostů. U mladých lesů je potřeba napadené stromky pokácet a odklidit.
7. Lesník je ostražitý před škůdci
Lesník stále monitoruje, zda nedošlo k napadení stromků podkorním a kalamitním hmyzem. V případě zjištění výskytu je nutné provést ochranná opatření.
Mnoho lidí se domnívá, že les by měl být ponechán přírodě a to zcela bez zásahů člověka. Důvodů, proč ale takový přístup není udržitelný je celá řada, přečtěte si je.