Nestátní vlastníci lesů obnovili tisíce holin, ale další desetitisíce je čekají

Podle nejnovějšího průzkumu Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů (SVOL) je zřejmé, že nestátní vlastníci lesů myslí na příští generace a aktivně zalesňují holiny vzniklé historicky nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitou. Velký kus práce mají za sebou, ale ještě daleko větší před sebou.

Z průzkumu SVOL, kterého se zúčastnilo 87 respondentů, kteří vlastní resp. spravují 224 190 ha lesa (z hlediska výměry je to 43 % členské základny), vyplývá, že v letech 2016-2018 byla na lesních majetcích respondentů provedena obnova na ploše 6 338 ha.

Průzkum jednoznačně potvrdil, že majitelé obecních, soukromých a církevních lesů myslí na své následovníky a neponechávají holé plochy přírodě. Ve sledovaném období meziročně letech stoupá celková obnova lesa, tj. dochází k úbytku holin. Převažuje přitom umělá obnova lesa (80 %) nad přirozenou obnovou (20 %), pro kterou nejsou na všech stanovištích podmínky. Přirozená obnova meziročně kolísá, podíl umělé obnovy se meziročně zvyšuje, v roce 2018 dosáhl na majetcích respondentů 84 %.

V letech 2016-2018 bylo na území majitelů, kteří se ankety zúčastnili, zasazeno více než 32 mil. ks semenářů, sazenic a dalších typů sadebního materiálu.

Celkový poměr zalesnění listnatými a jehličnatými dřevinami za sledované období činí 54 : 46 %.

Podíl listnáčů vůči jehličnanům meziročně stoupá, v roce 2018 dosáhl v umělé obnově 57 %. "Rádoby moudrá doporučení samozvaných odborníků z nejrůznějších hnutí nebo ze strany laické veřejnosti, abychom tedy všude zasadili listnaté stromy, když smrky decimuje kůrovec, jsou nesmyslná," varuje Radomír Charvát. "Leckde nemají listnaté stromy vůbec šanci se udržet, jinde budou svým hlubším kořenovým systémem odčerpávat vláhu v konkurenčním boji například borovicím, které mají kořeny mělce v zemi."

Průměrný podíl melioračních a zpevňujících dřevin (listnáče a jedle) za sledované období dosáhl na lesních majetcích respondentů téměř 60 %, podíl smrku se meziročně mírně snižuje, v průměru činil 27 %.

Zdaleka přitom nejde "pouze" o to, aby příští generace měly kam chodit na procházky, na houby nebo na borůvky. Existence lesů je klíčová pro hospodaření s vodou. Jak ostatně potvrzuje ve svých odborných vystoupeních řada odborníků. Například Mgr. Pavel Rotter Ph.D. z Masarykovy univerzity nedávno vyslovil obavy ohledně vlivu rozsáhlých oblastí po kůrovcové kalamitě na vodní režim celé krajiny, její klima a možné těžkosti se zalesněním. Současnou výchozí situaci lesníků nazval bitvou o podobu budoucího lesa s tím, že lesníci mohou zásadním způsobem ovlivnit tvář a přívětivost naší krajiny na desítky let.

Nestátní vlastníci lesa vnímají aktivní obnovu lesů jako prioritu. "Pokud by příroda dostala - volnou ruku, jak po tom volají některé málo nebo špatně informované aktivistické skupiny, pak by se nám výsledek stoprocentně vůbec nelíbil," upozorňuje na nezastupitelnou roli lesníků při obnově lesa Radomír Charvát. "Rozhodně by nevznikly lesy ani trochu podobné těm, které známe. Převažovala by území pokrytá křovím, ojedinělými stromy a trávami, leckde by rostla neprostupná buřeň. Nemůžeme si tady čekat s rukama založenýma v klíně a čekat, jak se příroda zařídí na území, kde byl po stovky let pěstován hospodářský les."

Od státu vlastníci lesů očekávají řešení vysokých škod zvěří, které jsou zásadním limitem pro zalesňování melioračními a zpevňujícími dřevinami, a finanční pomoc.

Vzhledem k faktu, že SVOL sdružuje stovky nestátních vlastníků lesů (ankety se zúčastnilo 87) a také proto, že kůrovcová kalamita obrovskou rychlostí i rozsahem pokračovala v roce 2019 (navíc bohužel nekončí...) lze předpokládat, že k zalesnění nestátním vlastníkům zbývají holiny v řádu desetitisíců hekterů.

Vlastníte kus nebo kousek lesa? Zjistěte víc o podmínkách čerpání mimořádného finančního titulu TADY.

VIDEO návod, jak sázet stromy.