Není kůrovec jako kůrovec

Kůrovec smrkový je neblaze známý tím, že má na svědomí jednu z největších kalamit v našich lesích. Jeho larvy se živí lýkem, kterým smrk rozvádí vodu a živiny. Strom začne usychat a uhyne. Mimo kůrovce smrkového ale v lesích řádí i jeho "kolega", který ničí pro změnu modříny. 

Kůrovec neboli lýkožrout modřínový je brouk, který, jak jeho jméno napovídá ničí modříny - a to bez ohledu na jejich stáří. Napadá zdravé stromy rostoucí zejména v nižších a středních polohách. Mladí brouci preferují tenké větvičky v korunách modřínů, starší si pak rádi pochutnají i na silnějších větvích a kmenech. Ukázalo se, že modříny na chudých a vlhkých stanovištích jsou méně náchylné k napadení, než ty, které rostou v místech bohatších na živiny a sušších.

Něco málo o Modřínu

Modřín je dlouhověká, rychle rostoucí dřevina, která dosahuje výšky 15-50 metrů. Kůra stromu bývá ve stáří rozpukaná a zbarvená do červeno-hněda. Měkké a tenké jehličí vyrůstá na čerstvých letorostech jednotlivě, na dvouletých a starších větvích pak po svazečcích. Jehličí je ploché, u většiny druhů svěže světle zelené. Na podzim se barví zlatožlutě a opadává. Drobné šišky se vytváří z pupenů na konci větví. Samčí jsou převislé a žluté, samičí vzpřímené, růžové či červené, vzácně i zelené nebo bílé. Na stromě vytrvávají několik let.

Modříny v ohrožení

V České republice roste modřín celkem na ploše 100 263 hektarů, což představuje 3,2 % plochy našich lesů. V 80. letech byly modříny hojně vysazovány. Dle lesníků jsou vhodné pro obnovení smrkových lesů zaniklých po přemnožení kůrovce smrkového. Bohužel, jak se později ukázalo, ani modříny nejsou před kůrovci v bezpečí.

V letech 2009-2019 bylo u nás vytěženo 39 000 m3 modřínového dříví napadeného kůrovcem modřínovým. Číslo je to vysoké, ale ve srovnání s objemem smrkového kůrovcového dříví za stejné období je zhruba tisíc krát menší. To je také hlavním důvodem, proč výzkumnici a lesníci dosud věnovali podstatně menší pozornosti lýkožroutu modřínovému oproti lýkožroutům na smrku.

Zacíleno na lýkožrouta modřínového

Možná vás překvapí, že brouček, který dokáže nadělat takovou paseku je jen 3,8 - 6 milimetrů velký. Má černohnědé lesklé válcovité tělo, jeho larvy jsou bělavé, rohlíčkovitého tvaru, bez nohou a s hnědou hlavičkou. Ve dřevě vytváří hvězdicovité chodbičky dlouhé až 30 cm s několika větracími otvory.

Aktivita lýkožroutů modřínových začíná s příchodem jara, většinou koncem dubna až začátkem května. Zralosti dosahují mladí brouci v místě svého vývoje, nebo ještě před tím domov opouští a přesouvají se do korun modřínů. Tady pak ohlodávají kůru čerstvých výhonů. Poté samci vyhlodávají v kůře snubní komůrku a lákají samičky k páření. Oplodněné samičky vyhlodávají matečné chodby, podél nichž kladou jednotlivá vajíčka. Vylíhlé larvy hlodají v lýku chodby a na jejich koncích se kuklí. Letní rojení brouků probíhá počátkem července. Lýkožrout modřínový má nejčastěji dvě generace do roka.

Jak lze poznat napadený modřín

Kůrovcové stromy jsou napadány odspodu a po několika týdnech dochází k barevné změně jehličí, které zprvu ztrácí svou sytou zelenou barvu, žloutne a posléze hnědne a opadá.

Zásady ochrany modřínů - 3 kroky, jak zatočit s kůrovcem

1. Zbavit se napadených stromů

Nejúčinnější obranou je důsledné vyhledávání a včasná asanace veškerého napadeného materiálu. Základem je nejen najít napadené stromy, ale zbavit se i odříznutých silných větví a vršků, na kterých se může lýkožrout modřínový namnožit. Nejvyšší riziko napadení hrozí od začátku června do poloviny července, kdy se rojí nová generace.

2. Lapáky a lapače

Lapák je pokácený, zdravý a od větví zbavený strom, který postupně zavadá a svou vůní láká kůrovce. Ti na něj nalétají a pod kůrou v lýku zakládají novou generaci. Klíčová je včasná asanace, tedy oloupání kůry nebo chemický postřik před tím, než škůdce dokončí svůj vývoj.

Naproti tomu lapač je plastová past, do které se láká škůdce pomocí feromonového odparníku. Odchycení brouci se pak v pravidelných intervalech 7 až 10 dnů vybírají a likvidují.

3. Datel do boje!

Do zásad biologické obrany modřínů stojí za zmínku i podpora datlovitých ptáků a mravenců - ti totiž požírají larvy podkorního hmyzu, tedy i kůrovce. Datlům lesníci nejvíc prospějí tím, že v lese ponechají dostatečné množství mrtvých a odumírajících stromů v různých fázích rozkladu, které jim poskytují vhodná místa k tvorbě dutin a následnému hnízdění.