Návrat topolu černého do lužních lesů

V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí k ohrožení lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Dle vědců by mohl řešení představovat původní topol černý.

Topol černý byl v minulosti lidskou činností redukován a za ohroženou dřevinu je považován již od poloviny 20. století. V Červeném seznamu ohrožených druhů rostlin České republiky je zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů.

Topol černý 

Je to mohutný strom 30–40 m vysoký, s průměrem kmene 1–2 m, na jehož bázi se vytvářejí výrazné kořenové náběhy. K jeho vyšší vitalitě přispívá, že vytváří jak hluboké kořeny jdoucí za spodní vodou, tak i kořeny do široka rozprostřené blízko půdního povrchu, přesahující značně obvod koruny. Je náročný na dostatek světla a ani v mládí nesnáší zastínění. Na území ČR je původním druhem s převážným zastoupením v lužních lesích u velkých řek a jejich přítoků. Na přirozených stanovištích se zachovaly pouze zbytkové porosty nebo jen jedinci na lokalitách ve středním Polabí, Poohří, v moravských úvalech, v povodí Odry, Ostravice a Morávky. 

Jeho dřevo se užívalo v truhlářství, bednářství, řezbářství a na palivo. Významné uplatnění nachází při výsadbách stromořadí vytvářejících ochranné pásy a jako krajinotvorný prvek. V minulosti byl lidskou činností značně redukován a nahrazován ekonomicky atraktivnějšími druhy dřevin a produktivnějšími kultivary topolu kanadského.

Návrat do našich lesů

Na možnosti návratu topolu černého do našich lesů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i. jedním z výstupů jejich výzkumu je certifikovaná metodika "Metodické postupy charakterizace genetické diverzity u topolu černého s využitím mikrosatelitových markerů".

Popis metodických postupů DNA analýz s využitím mikrosatelitových markerů pro ověřování genetické variability u topolu černého nebyl dosud pro podmínky ČR publikován.  Markery vědci vybrali na základě hodnot jejich genetických charakteristik získaných po provedených analýzách u souboru 239 topolů černých z moravských a českých lokalit. Pro záchranu a reprodukci druhů je podstatné zastoupení co nejširšího spektra genotypů, kdy lze předpokládat i výskyt genů s potenciálem přizpůsobit se změnám a výkyvům životních podmínek. Získání dostatečně geneticky variabilního potomstva je důležité pro adaptační schopnost budoucích porostů v měnících se podmínkách životního prostředí.

Pro opětovné rozšíření topolů a jeho využití v obnově lesa a krajiny je nutné získávat kvalitní zdroje reprodukčního materiálu. Proto vědci v terénu vyhledávají na základě morfologických znaků fenotypově kvalitní stromy, u kterých se s využitím DNA analýz zjišťují genetické charakteristiky..

K obnově lesa přispívají topoly jako přípravné dřeviny s meliorační funkcí a částečně mohou nahrazovat i produkci dřeva. Dřevo rychlerostoucího topolu černého je považováno z topolových druhů za nejcennější, je velmi lehké, měkké, málo ohebné a dosti trvanlivé. 

Při pěstování přípravných porostů lze předpokládat, že porosty s vyšší genetickou variabilitou budou lépe odolávat nepříznivým podmínkám životního prostředí.

Využívání metodických postupů umožňujících získání geneticky ověřených variabilních, a tedy adaptabilnějších porostů topolu černého napomáhá k zajištění ekologické stability krajiny, k zachování stromového patra při obnově lužních lesů, k ochraně proti erozi lesní půdy a k vytváření ochranných pásů.

Zpracováno dle tiskové zprávy pana Ing. Jana Řezáče 

Přečtěte si také: Les s podobou pralesa: Poznatky od slovenských vědců nebo Novela zákona o myslivosti: Vlastníci lesů na ni již netrpělivě čekají