Koloběh vody v lesích - proč nefunguje, jak má

Les je úžasný ekosystém, který dokáže udržet optimální teplotu a umí efektivně hospodařit s vodou. To v posledních letech ale vázne a krajina se přehřívá. Může za to kůrovec. 

Vlivem kůrovcové kalamity dochází k úhynu smrkových lesů. Je to závažný ekologický problém, který má mnoho dopadů. Mimo jiné způsobuje i přehřívání krajiny. Především pak za slunných letních dnů.

Les jako moudrý ekosystém

Živý, vzrostlý les váže až několik stovek wattů sluneční energie na metru čtverečném do vodní páry výparem vody. Povrchová teplota živého lesa je v létě pod 30 °C, v podrostu lesa pouze okolo 25 °C a méně. Díky těmto teplotním rozdílům se vzduch a vlhkost drží v lese, protože chladný vzduch je těžší.

Zdravé stromy vypařují vodu svými korunami a nad nimi vzniká vysoká relativní vlhkosti vzduchu. Nad lesem proto můžeme často vidět mlhu, která zvolna stoupá. Poté, co vzduch dosáhne rosného bodu, vytvoří se mraky a přichází déšť. Tomu se říká krátký oběh vody. 1 200 litrů vodní páry vytvoří při kondenzaci 1 litr vody. Při tomto procesu a následném dešti poklesne tlak vzduchu a nad les je nasáván vlhký vzduch z okolí. Klima je příjemné a prosycené vlhkostí. V lese je nám dobře.

Nemocné stromy - poškozená funkce lesa

Uschlé stromy vodu ale nevypařují. Rozdíl teploty povrchu zdravých korun stromů a uschlého lesa je za slunného dne 20 °C. Slunce v suchém lese ohřívá kmeny a půdu a povrchová teplota dosahuje neuvěřitelných 40 až 50 °C. K tomu stoupá rychle ohřátý vzduch, který odnáší a nasává vlhkost z okolí. Uschlé lesy tedy přispívají k letním horkům a prodlužují období beze srážek.