Kácení lesů je v souladu s trvale udržitelným lesním hospodařením
Na tuto a další otázky odpovídá Martin Bartoň, "lesní expert" ze společnosti Stora Enso, která patří mezi největší soukromé vlastníky lesů na světě. Stora Enso je výrobcem řešení založených na dřevě a biomase a je přední biohospodářskou společností. V České republice má dva dřevozpracující závody (v Plané u Mariánských lázní a ve Ždírci nad Doubravou na Vysočině) a vyrábí obnovitelné konstrukční materiály pro stavební průmysl. Martin Bartoň pracuje v oddělení nákupu dřeva.
V rámci
Vaší práce vykupujete dřevo pro výrobu obnovitelných materiálů. To ovšem
předpokládá, že je nutné kácet stromy. Panuje názor, že tento postup je
v rozporu s ochranou lesa a životního prostředí, na kterých si Vaše
společnost tolik zakládá. Mohl byste tedy uvést důvody, proč je kácení lesů
v souladu s trvale udržitelným lesním hospodařením?
Jednoduše řečeno to znamená, že na místě, kde je nyní les, bude les i nadále. Jen se bude měnit jeho vzhled v čase. Po těžbě bude následovat zalesnění, mladý les postupně během desítek let přejde do podoby dospělého lesa a nakonec do mýtního věku, kdy lze kácet, aby z jeho dřeva vznikly výrobky pro nás lidi. Les naprosto zásadně ovlivňuje životní prostředí, ve kterém žijeme. Kromě tradiční ekonomické funkce lesa, kterou je produkce dřeva, je důležité v lese vidět také mimoprodukční efekty. Z pohledu ekologického se jedná zejména o pozitivní účinky lesa jakožto živého organismu na ovzduší (klimatická funkce), půdu (funkce půdoochranná) a vodu (hydrická funkce). Nezapomínejme ani na environmentální funkce lesa, které mají přímý vliv na životní prostředí člověka: zdravotní (funkce léčebná, hygienická a rekreační), funkce ochrany přírody a krajiny, a také funkce vodohospodářská. To všechno jsou důvody, proč je třeba zachovat kvalitní a zdravé lesy příštím generací
Obnovuje Vaše společnost lesy, prostřednictvím zalesnění, přirozené obnovy? Preferujete ve Vašich lesích přirozenou obnovu, nebo jdete spíše cestou umělé obnovy?
Zalesnění po vykácení mýtního porostu (nebo po kalamitě ) je dané Lesním zákonem. Tím pádem musí zalesňování provádět všichni vlastníci lesů. Podporujeme v první řadě přirozené zalesnění. Je tím zajištěn původní genofond nově založených porostů a je to také ekonomicky výhodné (stromky a náklady se zalesněním za nás obstará příroda, ale i tady je přírodě potřeba pomoci přípravou porostů a půdy). Navzdory všem krokům nelze přirozené obnovy dosáhnout v čase vymezeném zákonem všude.
Mnoho lidí se domnívá, že by bylo lepší nechat lesy jejich přirozenému vývoji a nezasahovat do nich. Co by takové počínání způsobilo?
Les má mnoho funkcí – vodoochrannou, půdoochrannou, rekreační…. Ale také v neposlední řadě produkční. Kdybychom nechali veškeré lesy v naší republice jako bezzásahové, nevytěžilo by se každým rokem cca 18 mil. m3 dřeva. Netuším, z čeho bychom potom stavěli domy, vyráběli nábytek, papír… Kromě toho by přišlo o práci několik desítek až stovek tisíc lidí, kteří se touto činností živí. Ale hlavně bychom se připravili o unikátní, ekologický a obnovitelný materiál, kterým dřevo je. Nikdo moc neřeší to, že stavíme domy z betonu, cihel, oceli, skla. To jsou materiály zcela neobnovitelné a energetický velmi nákladné. Místo toho, abychom dávali přednost obnovitelným a ekologickým materiálům jako je dřevo, tak přemýšlíme nad tím, jak dřevo netěžit. To je bohužel problém hluboce zakořeněný v naší společnosti, nad kterým bychom se měli opravdu zamyslet. A o obnovitelných materiálech (nejen o dřevu) dělat laické veřejnosti patřičnou osvětu.
Jak
poznáte, který strom je vhodné pokácet a který ponechat? Jaká jsou tedy
kritéria pro kácení/těžbu?
Úmyslné těžby jsou dané lesním hospodářským plánem nebo osnovami. Zde je přesně popsáno, jaké porosty se mají těžit (ať se jedná o úmyslnou těžbu nebo o probírku). V případě kalamit je situace komplikovanější. Stromy polámané nebo vyvrácené vichřicí pozná každý, ale v případě kůrovcové kalamity je to náročnější. Stromy čerstvě nalétnuté kůrovcem pozná většinou jen člověk znalý věci. U velkých majetků je zaškolený a znalý personál vždy přítomen. Problém může být u drobných vlastníků lesa, kteří nemají lesnické vzdělání a nebo zkušenosti s kůrovcovou problematikou. Tady je potřeba vyhledat odbornou pomoc a tou je osoba odborného lesního hospodáře.
Co se s tzv. kulatinou následně děje?
Pilařská kulatina je obvykle nejčastější sortiment, který z kmene stromu vyrobíme. Je zpracovávána na pile a vyrábí se z ní řezivo (trámy, hranoly, latě, prkna….. ). V poslední době také stále více lepených výrobků, které mají vysokou přidanou hodnotu a vysokou kvalitu (KVH, BSH, CLT, biodesky……). Vedlejší produkty při pořezu kulatiny jsou kůra, piliny a štěpky. Kůra bývá buď spalována přímo na pile nebo se z ní vyrábí různé kůrové substráty a mulče používané v zahradnictví. Pilina slouží k výrobě pelet nebo k výrobě dřevotřískových desek. Štěpka je dále dodávána do papíren, kde se z ní vyrábí celulóza nebo papír.
Na světě je mnoho výrobců konstrukčních materiálů ze dřeva a jejich počet se díky rostoucí poptávce neustále zvyšuje. Stromy sice dorůstají, neroste ale poptávka po dřevě vyšším tempem, než můžeme z lesů, aniž bychom je poškodili, získat?
Jedna věc je poptávka po dřevě a druhá věc jsou legislativní rámce těžeb. Ty jsou pevně stanovené zákonem pro každý lesnický majetek a nesmí být překročeny. Tím je zajištěno, že nedochází k těžbám nad únosnou úroveň. Důkazem funkčnosti tohoto modelu je fakt, že do kulminace kůrovcové kalamity nám zásoba dřeva v lesích nepřetržitě rostla.
Foto ruce: ©Stora Enso, Mikko Nikkinen
Foto kulatina: © Stora Enso, Lasse Arvidson