Tradiční součástí evropského lesního hospodářství je také využívání nepůvodních dřevin. Po douglasce tisolisté se jedná zejména o jedli obrovskou - přistěhovalce ze Severní Ameriky.

Jedle obrovská je strom s mohutným válcovitým kmenem a širokou korunou kuželovitého tvaru. Patří mezi největší jehličnaté stromy na světě. Jjejí výška často přesahuje 70 metrů, za předpokladu, že se jedná o exempláře, které rostou na území své původní domoviny. Větve vyrůstají v přeslenech, většinou vodorovně odstávají. Tenká šedá kůra je v mládí poseta pryskyřičnými puchýřky, ve stáří tvoří podélně rozpukanou borku. Kulovitý hlavní kořen sahá do značné hloubky pod povrch země, postranní kořeny jsou bohatě rozvětvené, což stromu umožňuje přežívat i na nepříznivých stanovištích.

Aktuálně v České republice roste jedle obrovská na 1508,96 ha.

Potenciál jedle obrovské u nás

Dosud nejcennějším zdrojem poznatků o růstu jedle obrovské v různých podmínkách prostředí přinesl rozsáhlý experiment zorganizovaný Mezinárodním svazem lesnických výzkumných organizací (IUFRO). V rámci pokusu bylo v letech 1974–76 na území Britské Kolumbie, Washingtonu, Oregonu, Idaha a Montany sebráno 41 vzorků osiva, které bylo distribuováno 22 výzkumným institucím ze 17 zemí.

Podle posledních výsledků výzkumu jsou nejčastěji doporučovány kultivary z nízkých a středních poloh pobřežní části původního areálu od sv. cípu poloostrova Olympic po jih Puget Trough a z východních svahů Kaskád Washingtonu. Například Bear Mountain vykazuje vynikající růst napříč Evropou i původním areálem.

V Německu a ČR se dále osvědčily druhy ze západních svahů Kaskád, např. Buck Creek (Darrington), která vyniká v mnoha pokusech výškovým růstem a nižší citlivostí k mrazům. Do nízkých a středních poloh střední a (severo)západní (subatlantické) Evropy (Irsko, Velká Británie, Holandsko, Německo, ČR, Polsko) a do teplejších oblastí jihovýchodní Evropy (Severní Makedonie) jsou doporučovány druhy z východu Vancouveru charakteristické časným rašením a dobrým růstem.

Vědci se jedlím podívali na zoubek

V kontextu těchto postupně během let získaných informací vědci z VÚLHM, v. v. i., zhodnotili růst jedle obrovské na provenienční ploše Drahenice (střední Čechy) ve věku 41 let a porovnali je s publikovanými výsledky z dalších věkově srovnatelných výsadeb série IUFRO 1974–76, a to i z hlediska nově uzákoněných pravidel přenosu reprodukčního materiálu jedle obrovské z USA a Kanady do ČR.

Mezinárodní provenienční plocha č. 212 – Drahenice byla založena v roce 1980. V současné době je ve vlastnictví šlechtického rodu Lobkowiczů a odbornou správu zde vykonávají Lesy SLM Drahenice, s. r. o. Předmětem ověření je 25 proveniencí z pěti klimaticky homogenních oblastí USA a Kanady. Konkrétně pocházejí z amerických států Washington (WA), Oregon (OR), Idaho (ID) a Montana (MT) a dále z ostrova Vancouver, který je součástí kanadské provincie Britská Kolumbie (BC). Na výzkumné ploše rostlo v době hodnocení 831 jedinců.

Největší výškový růst vykazovaly provenience Buck Creek (30,0 m), Tulalip (30,0 m), Salmon River (29,9 m), Mount Prevost (29,8 m), Bear Mountain (29,5 m) a Clearwater (29,5 m).

Největší výčetní tloušťky vykázaly provenience Clear Lake (35,5 cm), Beaver Creek (33,3 cm), Sproat Lake (32,4 cm), Bertha Hill (31,5 cm), Clearwater (31,3 cm), Bear Mountain (31,0 cm) a Gardiner (31,0 cm).

Zásoby překračující 1100 m3/ha byly dosaženy u proveniencí Bear Mountain (1165 m3/ha), Clearwater (1128 m3/ha) a Sproat Lake (1120 m3/ha).

Při zvážení všech zkoumaných parametrů dosáhla nejlepšího hodnocení z hlediska produkce i kvality provenience Oyster Bay. Za ní následovaly provenience Bear Mountain, WA; Clearwater, ID; Sproat Lake, BC; Kaye Road, BC), které však již vykazují některé kvalitativní nedostatky (nižší vitalitu, horší tvárnost kmene, tlustší větve). Nejhůře hodnoceny podle produkce a kvality byly provenience Crescent Creek a Clear Lake.

Přestože je v současnosti na různých místech v ČR pozorováno chřadnutí jedle obrovské vyvolané primárně přísušky s následným napadením václavkou a podkorním hmyzem, zůstávají dosud provenienční plochy Drahenice, Hrubá Skála a Habr v poměrně dobrém stavu umožňujícím jejich další hodnocení. Výsledky získané měřením na ploše Drahenice potvrzují správnost nastavených pravidel přenosu reprodukčního materiálu, tj. nejvyšší perspektivu u proveniencí z pobřeží Vancouveru a z Washingtonu.

Z vyhodnocených dat dále vyplynul poznatek o výborných růstových vlastnostech vnitrozemské provenience Clearwater původem z Idaha. Oblast původu této provenience není sice pravidly doporučena k importu reprodukčního materiálu pro provozní využití, nicméně je navržena jako vhodná pro účely experimentálního ověření. Na základě získaných poznatků vědci jednoznačně doporučují testování provenience Clearwater i dalších proveniencí z oblasti North.

Vzhledem k probíhajícím změnám klimatu, kdy se v ČR očekávají déletrvající periody sucha, bude odolnost jedle obrovské zřejmě silně ovlivňována stanovištními podmínkami, kdy i na dosti blízkých lokalitách může reagovat značně odlišně. Obecně vyžaduje vlhčí půdy, ale porosty neznámé provenience rostou i na sušších stanovištích (např. Hrubá Skála).

Přes recentní napadání václavkou a lýkožroutem prostředním existují i dosud nezasažené starší porosty, které při dostatečném prosvětlení hojně zmlazují. Patří k nim i výzkumná plocha Drahenice, kde byla václavka zaznamenána jen ojediněle a přirozená obnova je zde výrazná. O budoucím pěstebním potenciálu jedle obrovské však panují spíše pochybnosti, a bude tak žádoucí volit i nové přístupy.

Článek byl zpracován podle tiskové zprávy pana Ing. Jana Řezáče, VÚLHM. 

Přečtěte si také: Jak vysoké a staré rostou stromy v našich lesích - Víte to? nebo Korkovník amurský: Nový exotický obyvatel českých lesů?