Jedle bělokorá: Stane se dřevinou číslo jedna v lese budoucnosti?

Globální změna klimatu se stoupajícími teplotami a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami. Stromy odumírají. Vědci ale našli překvapivě odolnou dřeinu, která by se s extrémy mohla vypořádat. Jedná se o jedli belokorou. 

Obhospodařování lesů bude v budoucnu vyžadovat nové přístupy. Lesy se postupně stanou druhově  bohatšími a volba dřevin pak bude záviset na jejich odolnosti vůči měnícímu se klimatu. 

Budoucnost si žádá nové postupy

Ve výběrných lesích se budou vysazovat především stín snášející dřeviny  jako je jedle, smrk, či buk. Případně slunné dřeviny, které v těchto porostech představují zpravidla jen dočasnou příměs, těmi jsou borovice. Kombinace dřevin vytváří dobré předpoklady pro vznik stabilních lesních ekosystémů, a to i v souvislosti s předpovídanou změnou klímatu.

Vědci vidí cestu v jedli

Problematice se podrobně věnovali vědci z Technické univerzity ve Zvolenu a analyzovali věkovou strukturu, popsali dlouhodobé růstové trendy a identifikovali klimatické faktory ovlivňující růst stromů ve smíšeném výběrném lese. Ve studii také testovali hypotézy, že v probíhající klimatické změně je jedle nejperspektivnější jehličnatou dřevinou, a že stromy střední vrstvy vykazují velmi malou citlivost na působení klimatických faktorů ve specifických podmínkách strukturně diferencovaného lesa.

Objektem jejich výzkumu byl smíšený výběrný les lokalizovaný v centrální části Volovských vrchů na východním Slovensku. Porost o výměře 13,7 ha se nachází v nadmořské výšce 500-580 m. Dominantní dřevinou v porostu je jedle bělokorá, přimíšené jsou smrk ztepilý, borovice lesní a buk lesní Zřídka se tu vyskytuje také javor klen a jasan ztepilý. Převažuje forma jednotlivého smíšení dřevin.

Vědci po analýzách růstu sledovaných jehličnatých dřevin v podmínkách výběrného lesa potvrdili pozitivní růstový trend a poměrně vysokou odolnost jedle vůči působení klimatických faktorů za období 1901-2018. Proto je možné předpokládat zvyšování zastoupení jedle hlavně na úkor smrku v důsledku jeho citlivosti na rostoucí teplotu a sucho. Postupný pokles zastoupení je vysoce pravděpodobný též v případě borovice.

Jedle tak může být klíčovou dřevinou při vytváření diferencovaných struktur porostů v budoucnosti. Otázkou je ale její reakce na postupný nárůst klimatických extrémů a zvyšující se konkurenční tlak buku.

Od 70. let 20. století je zdokumentované soustavné zvyšování přírůstků lesních dřevin v důsledku rostoucí teploty vzduchu, depozice dusíku a úrovně atmosférického CO2. Z kombinace těchto faktorů profitovala především jedle. Šířky letokruhů jedle v střední i horní vrstvě kontinuálně rostly a ke konci sledovaného období dosahovaly stejné hodnoty jako na začátku 20. století. Tento trend nebyl významněji ovlivněný ani skutečností, že studovaný porost se v minulosti nacházel pod silným vlivem emisí, na které jedle reaguje obzvlášť citlivě.

Naopak u smrku a borovice v posledních 20-30 letech šířka letokruhů prudce klesala, a to i přes podstatné zlepšení kvality ovzduší v zájmové oblasti. Vedle vlivu znečištění hrála rozhodující úlohu v redukci růstu smrku a borovice s velkou pravděpodobností klimatická změna, hlavně rostoucí letní teploty a opakovaná sucha.

Zdroj: článek je zpracován dle tiskové zprávy Ing. Jana Řezáče

Přečtěte si také: O nový les je třeba pečovat: 7 úkolů (super)lesníka nebo 20 důvodů, proč je pro nás les důležitý