Víte, jaký dopad má zvýšená návštěvnost lesů na zvěř?
Na vstup do lesa má právo každý a není divu, že se toho hojně využívá. Intenzita návštěv se však může měnit a ovlivňovat přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku.
Jednou z hlavních hrozeb pro celé
ekosystémy, která je vnímána již celosvětově, je turistika a rekreace.
Zástupy houbařů a pejskařů jsou neustále rozšiřovány o fanoušky mnoha sportů -
cyklisty, běžce či motorkáře a další rekreační aktivity. Stále více návštěvníků
míří do lesů kempovat a řada z nich nerespektuje pravidla pohybu v lesních
porostech.
Návštěva lesa
Každý les má svého vlastníka a návštěvníci by se zde měli chovat skutečně jako na návštěvě. Možnost chodit do lesa je privilegium, kterého by si lidé měli považovat. Není to totiž ve světě zcela běžné, ani v některých evropských zemích.
Přečtěte si co se v lese může, a co naopak ne
Zvěř vnímá přítomnost člověka často jako hrozbu napadení. Přirozeně se pak snaží toto riziko eliminovat: mění své chování, čímž zvyšuje energetické požadavky na přijímanou potravu. Zesiluje svou ostražitost a může využívat nevhodná stanoviště, která nemusí poskytovat dostatečně kvalitní potravu.
Lesy v posledních letech doslova praskaly ve švech
Pro vyhodnocení míry návštěvnosti lesů a vlivu přítomnosti člověka na volně žijící jelenovité byl v souvislosti s výskytem AMP na Zlínsku v letech 2018-2020 monitorován výskyt živočichů v lesních komplexech (nad 50 ha rozlohy) fotopastmi. Celková rozloha tehdejší rizikové oblasti činila 5430,6 ha a nacházelo se zde 13 obcí s průměrným počtem 863 obyvatel.
V lesích bylo náhodně rozmístěno 14 fotopastí, které monitorovaly zvěř a návštěvníky lesa pomocí videosekvencí vždy po dobu 86 dnů v měsících květnu až červenci. Pohyb osob byl registrován mimo lesní cesty, což pro porosty a přítomnou zvěř vždy představuje značné zatížení.
Na začátku sledovaného období byl do lesů v rizikové oblasti striktně zakázán vstup, aby nedocházelo ke zneklidňování černé zvěře a tím i k šíření nákazy mimo ohnisko. V roce 2019 byla sledovaná oblast zpřístupněna ve standardním režimu a lidé mohli lesní porosty opět navštěvovat.
Další změna režimu návštěvnosti nastala v březnu 2020. Po vypuknutí pandemie covidu-19 byla přijata preventivní opatření proti šíření nákazy, včetně omezení volného pohybu osob ve městech. Naproti tomu byly silně doporučovány návštěvy parků a volné přírody pro zlepšení imunity obyvatelstva. Zájem veřejnosti o venkovní aktivity proto razantně narostl.
Ve sledovaném období bylo fotopastmi celkem zaznamenáno 241 osob (30 v roce 2018, 84 v roce 2019 a 127 v roce 2020), které byly pro vyhodnocení záznamů rozděleny podle věku (dospělí, nezletilí, senioři) a pohlaví. Monitoring oblasti jasně prokázal, že zákaz vstupu v době AMP nebyl zcela respektován. Toto nařízení porušovali zejména muži, kteří navštěvovali rizikové území, což mohlo přispět k následnému rozšíření moru jižně od sledované oblasti.
Rok 2019 představoval z hlediska návštěvnosti běžnou situaci. Dramatický více než 50% nárůst počtu návštěvníků nastal v roce 2020. Opakované lockdowny zvýšily zájem lidí o venkovní aktivity, což bylo potvrzeno i v zahraničních studiích, které však hodnotily návštěvnost pouze na základě pohybu osob po lesních cestách. Na základě výsledků bylo možné rozlišit různé režimy návštěvnosti nejen mezi sledovanými roky, ale také v rámci týdne a denních hodin.
V běžné situaci využívají lidé lesy k odpočinku o víkendu, tak jak tomu bylo v roce 2019. Tento režim nebyl v období omezení vstupu z důvodu výskytu AMP (2018) významně odlišný - návštěvnost lesů byla rovnoměrně rozložena mezi všechny dny v týdnu.
Zcela rozdílná situace nastala po lockdownech v roce 2020, kdy lidé navštěvovali lesní porosty výrazně více ve všední dny než o víkendech. Období klidu ve všedních dnech tedy zcela zmizelo a zvěř byla rušena v průběhu celého týdne.
Fotopasti zachytily chování zvěře
Prase divoké mělo relativně pevně rozložené aktivity do brzkých ranních a nočních hodin. Daněk evropský byl na fotopastech zachycen o něco více v době covidových opatření, pravděpodobně kvůli vyrušování lidmi. Běžná aktivita srnce obecného se podle záznamů soustřeďovala do doby po rozednění a před soumrakem. V roce 2020 byla srnčí zvěř registrována poměrně často i v průběhu dne, a to vlivem rekreačního tlaku. Ostatní sledované druhy zvěře (jezevec, liška, kuna lesní a skalní, zajíc polní) vykazovaly aktivitu především v noci.
Srovnání počtu záznamů zvěře v časovém intervalu 24 hodin po záznamu člověka a v době klidu, tedy bez záchytu člověka, přineslo prokazatelné výsledky o vlivu lidských aktivit na zvěř. Zatímco po návštěvě člověka byla zvěř zaznamenána v průměru na 1,4 sekvencích, v období klidu to byly téměř čtyři záchyty za 24 hodin. Zvěř se tedy jednoznačně stranila místům navštíveným lidmi.
Krátkodobé vyrušení může vést k nárůstu škod na dřevinách a zemědělských plodinách, jelikož zvěř je nucena využívat i nevhodné lokality, které by za standardních okolností nenavštěvovala, například z důvodu nedostatku kvalitní potravy. Náhlé vyrušování zvěře často následované překotným úprkem může mít i přímý vliv na zvýšení mortality zvěře prostřednictvím nárůstu střetů s vozidly, s dopady na lidskou bezpečnost.
Zvěř si na lidské aktivity do jisté míry dokáže zvyknout. Např. tetřívek obecný se naučí vyhýbat se frekventovaným lokalitám a zdržuje se v místech, kde nevedou cesty, případně přesune svou aktivitu do nočních hodin. V ohrožení jsou zejména chráněné druhy živočichů, které jsou mnohem náchylnější na různé formy vyrušování.
Buďme vůči zvěři i lesu ohleduplní
Při návštěvách přírody bychom tedy měli mít vždy na mysli, že se pohybujeme v místech, kde žije mnoho zvířat, a že naše chování na ně může mít silně negativní vliv. Chůze pouze po vyznačených cestách je pak to nejmenší, co pro obyvatele lesů můžeme udělat.
Článek byl zpracován z tiskové zprávy pana Ing. Jana Řezáče, VÚLHM, v. v. i.
Přečtěte si také: Lesní svačinka pro zvěř za miliardy nebo Mýty o lese a lesnictví: Lesy jsou otevřené všude a všem