Které dřeviny přežijí nepřízeň kalamitních holin?

Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Podmínky míst jsou totiž skutečně extrémní.

Více než 60 % vzniklých holin je větších než pět hektarů. Ale máme i souvislé holiny o rozloze stovek hektarů. Je proto tříhektarová holina malá? Naše měřítko vnímání velikosti holin se s postupem kůrovcové kalamity mění. Navíc se pravděpodobně menší holiny budou spojovat do větších jednolitých celků, jak bude pokračovat rozpad zbytků stojících porostů, a dílo zkázy postupně dokoná vítr a sníh.

Drsné podmínky na holinách 

Co vlastně může přežít na takových ohromných plochách bez stínu, s extrémními výkyvy teplot, vysušenou nebo naopak trvale zamokřenou půdou a neustále vanoucím větrem? 

Kromě běžných domácích dřevin břízy, osiky, olše, třešně ptačí, buku, dubu a dalších se nabízí k vyzkoušení různé druhy kříženců, kteří v sobě spojují výhodné vlastnosti obou rodičů, například odolnost a dobrou produkci dřeva. Jednou z dlouhodobě testovaných dřevin je evropský topol osika a jeho kříženci se severoamerickým topolem osikovitým. 

Řešením může být topol osikový

Vhodnost této dřeviny zkoumali vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti vytvořením výzkumných ploch osázených právě topolem osikovým. 

Tyto plochy vědci záměrně založili na rozdílných stanovištích jižní, střední a severní Moravy. Plocha Novosedly vznikla v prosinci roku 2007 jako první zalesnění zemědělské půdy v nivě řeky Dyje, v nadmořské výšce 180 m. Plocha Krnov byla založena v listopadu r. 2008 jako zalesnění pozemku bývalé lesní školky v nadmořské výšce 320 m. Plocha Líšná vznikla na jaře r. 2009 v nadmořské výšce 260 m. Lokalita se nachází v úzkém údolí mezi lesními porosty. 

Výzkum přinesl pozitivní zjištění. Výsledky ukazují, že právě využití hybridní osiky může být vhodným řešením pro zalesnění extrémních lokalit.  

Pro úspěšnou obnovu lesa s cílem dalšího hospodářského využití osiky je výhodnější pěstovat potomstva mateřských jedinců ověřených vlastností a známých genotypů. Rovněž je třeba respektovat pionýrský charakter topolu osiky při výběru stanoviště, k výsadbám používat kvalitní sazenice a podle možností preferovat selektovaný sadební materiál.

Přečtěte si také: Jak vysoké a staré rostou stromy v našich lesích - Víte to?

Zpracováno z tiskové zprávy Ing. Jana Řezáče, VÚLHM