Jak jsou na tom naše lesy se zdravím? Zlepšení, ale...

V roce 2020 se zdravotní stav jehličnanů mírně zlepšil. U dubu došlo ke zřetelnému zlepšení, u buku naopak k mírnému zhoršení. Vyplývá to z nejnovějších vědeckých výzkumů. Obrovsou zátěž pro lesy představuje především kůrovcová kalamita, která je historicky nejrozšířenější katastrofou tohoto typu, která kdy lesy na našem území postihla. Kalamita zatím nekončí a bude v nejbližších dvou letech zcela určitě pokračovat.

Přestože imisní zátěž výrazně poklesla již od poloviny 80. let, lesní porosty stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Co je defoliace: Relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách.

Lesní porosty reagovaly na pozitivní změny prostředí výrazným poklesem defoliace v polovině 90. let. Pozitivní změny ve struktuře defoliace a zdravotním stavu v letech 2010-2014 u starších porostů smrku a dubu se projevily jako krátkodobé. Na zastavení kladného vývoje měly nepochybně zásadní vliv i klimatické excesy (sucho a vysoké teploty ve vegetačním období), ke kterým docházelo v letech 2015-2019, a podkorní hmyz.

V roce 2020 mělo vegetační období v porovnání s předchozími léty výrazně příznivější průběh a nepochybně posílilo celkovou vitalitu lesních porostů. Přesto lokálně dál pokračuje odumírání lesních dřevin v důsledku působení výrazného sucha v předcházejících letech a v nemalé míře i dále pokračujícím kalamitním šířením podkorního hmyzu nejen u smrku, ale i borovice.

Hodnocení zdravotního stavu lesa se v České republice provádí od roku 1986. Vitalita stromů je charakterizována především stupněm defoliace, tedy odlistěním v porovnání se zdravým jedincem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách. Defoliace je způsobena celou řadou škodlivých faktorů biotického i abiotického původu.

Zdravotní stav stromů se hodnotí na monitoračních plochách, jež jsou součástí evropského Mezinárodního kooperativního programu sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy, zkráceně ICP Forests. Program ICP Forests představuje jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly lesních ekosystémů. Snaha o důsledné a koordinované monitorování stavu lesů na evropské úrovni byla vyvolána prudkým zhoršením zdravotního stavu lesa v evropských zemích na počátku 80. let 20. století následkem výrazného dlouhodobého škodlivého účinku znečištění ovzduší. V nadmořských výškách od 150 m do 1100 m se hodnotí každým rokem přibližně 10 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin různého věku.

(s využitím TZ VÚLHM red)

Pokud se o problematiku zajímáte, podrobnosti k jednotlivým dřevinám naleznete ZDE

Co dokáže kůrovec: