Vánoční stromeček je dnes jedním z hlavních symbolů Vánoc. Tato tradice má však za sebou dlouhou cestu, která ji přivedla až do českých domácností. Jaký je původ tohoto zvyku a jak se vyvíjel v průběhu staletí v našich zemích?

Bez vánočního stromku si dnes vánoční svátky umí představit jen málokdo z nás. Ať už jde o stromek řezaný, umělý, zasazený v květináči nebo jen o několik větví ve váze. Podle průzkumů ho v některé podobě zdobí devět z deseti českých domácností.

Kořeny tradice: Předkřesťanská symbolika a první zmínky o stromech

Myšlenka zdobit stromy má kořeny již v předkřesťanských kulturách. Stromy byly považovány za posvátné symboly života, plodnosti a ochrany. V severských a germánských kulturách se během zimního slunovratu zdobily větve zelených stromů, aby připomněly návrat světla a života.

První písemné zmínky o vánočních stromech pocházejí z Německa, kde v roce 1419 cech pekařů v německém Freiburgu ozdobil stromeček sušenkami, ovocem a ořechy. Zvyk se postupně šířil mezi bohaté měšťany a šlechtu.

Zavěšování stromků špičkou dolů

V 16. století ​​byla, zejména v německy mluvících zemích, velmi oblíbená tradice zavěšování stromků na strop. Tento zvyk měl nejen dekorativní účel, ale také symbolický – zavěšení stromku mělo údajně chránit domácnost před zlými duchy a připomínat svatou Trojici. Stromky bývaly zdobeny jednoduchými ozdobami, jako byly sušené plody, ořechy nebo stuhy. Tento způsob zdobení postupně ustoupil klasickému "stojícímu" stromku, který známe dnes.

Vánoční stromeček v Čechách: Od aristokracie k lidovým vrstvám

Do českých zemí přinesla tradici vánočních stromků pravděpodobně šlechta, inspirovaná Německem, v první polovině 19. století. První vánoční stromeček v českých zemích údajně postavil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812 na svém zámku v Libni.

Zpočátku byl vánoční stromeček výsadou měšťanských a šlechtických rodin, kde byl zdoben především ručně vyráběnými ozdobami, perníčky, jablky a svíčkami. Na venkov se tato tradice dostávala pomalu a často byla doprovázena kritikou konzervativního duchovenstva, které považovalo tento zvyk za "protestantský import".

První republika: Rozmach a elegance

Během období první republiky (1918–1938) se vánoční stromečky staly symbolem rodinného štěstí a hojnosti. Byly zdobeny skleněnými koulemi, které se vyráběly v severočeských sklárnách, a čokoládovými figurkami. Zvyk zdobení stromečků už byl v této době běžný i na venkově.

Dekorace se nesly ve znamení elegance a vkusu, často odrážely tehdejší estetické proudy – například art deco. Vznikala první masová výroba ozdob, což přispělo k dostupnosti stromků i pro méně majetné rodiny.

Vánoční stromeček během válek a komunismu

Období obou světových válek se odrazilo i na podobě vánočních stromků. Kvůli nedostatku surovin a obecné chudobě byly dekorace jednoduché a vyráběly se především doma. Ve městech se však objevovaly veřejné vánoční stromy jako symboly jednoty a naděje.

Za komunismu byl vánoční stromeček oficiálně tolerován, ačkoliv Vánoce měly být prezentovány spíše jako "svátky zimy". Stromky se v této době zdobily papírovými řetězy, stříbrnými třásněmi, slaměnými ozdobami nebo skleněnými baňkami. Typickým symbolem tehdejší doby byl i špičatý skleněný vršek, který zdobil většinu stromečků.

Současnost: Spojení tradice a modernity

Dnes je vánoční stromeček neodmyslitelnou součástí Vánoc. Ve většině českých domácností se zdobí živé nebo umělé stromky, často s kombinací tradičních ozdob a moderních světelných dekorací.

Tradice veřejných vánočních stromů, které byly během první republiky a komunismu populární, stále pokračuje. Například rozsvícení stromu na Staroměstském náměstí v Praze je každoročně velkou událostí.

Vánoční strom republiky

Tradice Vánočního stromu republiky začala v Brně v roce 1924 z iniciativy spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka, známého autora Lišky Bystroušky. Inspirován podobnou dánskou tradicí, Těsnohlídek se rozhodl spojit vánoční symboliku se sbírkou na pomoc opuštěným a sociálně znevýhodněným dětem. Impulsem k tomu byla událost z roku 1919, kdy spolu s přáteli objevil v lese u Bílovic nad Svitavou odložené dítě, holčičku Lidušku Kosourovou. Tato událost jej přiměla k intenzivnímu zájmu o pomoc potřebným dětem.

První vánoční strom zasvítil 14. prosince 1924 na náměstí Svobody v Brně. Smrk byl dovezen právě z Bílovic. Akce spojovala vánoční atmosféru s charitativní sbírkou, jejíž výtěžek vedl k vybudování Dětského domova Dagmar, který byl pojmenován po dánské královně Dagmar, dceři českého krále Přemysla Otakara I. Domov byl otevřen v roce 1929, bohužel až po Těsnohlídkově smrti.

Tato tradice se postupně rozšířila i do dalších českých měst. Letos, v roce 2024, slaví 100 let a stále připomíná význam solidarity a pomoci bližním, zejména v čase Vánoc. Akce je příkladem, jak mohou být tradice využity pro hlubší společenský smysl a podporu potřebných​

Přečtěte si také: Advent 2024: Příběhy vánočních stromů z českých měst nebo Vánoční stromek přímo od vlastníků lesů