Havěťologie: Dlouhozobka svízelová aneb roztomilý motýlí kolibřík

Tohoto motýla lidé často zaměňují s kolibříkem. A není divu. Saje totiž nektar z květů pomocí dlouhého sosáčku za letu, stejně jako tito drobní ptáčci, kteří ovšem u nás nežijí. A skutečně se jim vzhledem i stylem létání podobá. Seznamte se s dlouhozobkou svízelovou! 

Taky se vám stalo, že jste seděli na zahradě a vedle vás poletoval kolibřík? Pravděpodobně to nebyl on ale dlouhozobka svízelová.

Dlouhozobka svízelová /latinsky Macroglossum stellatarum/ patří mezi lišajovité motýly. Na rozdíl od většiny ostatních však není aktivní pouze v noci, ale potkat ji můžeme i za denního světla.

V České republice se vyskytuje poměrně hojně, oproti ostatním částem Evropy, kde je vzácnější. Vyhledává především okraje lesů, zahrady, stepní oblastí, ale i hory.

Dlohouhozobky si rády pochutnávají na nektaru bodláků, chrp, hvozdíků, hadince či mydlice. Majitelé zahrad je pak mohou pozorovat, jak létají nad jejich floxy, plaménky či levandulí a lákavé jsou pro ně i okenní truhlíky s petuniemi nebo muškáty.

Jak dlouhozobku svízelovou poznáte?

Tento motýl má charakteristické trhavé pohybu při letu a schopnost se ve vzduchu na chvíli zastavit. Typický je pro něj nápadně dlouhý a tenký sosáček, který z hlavičky vystupuje nízko pod tykadly. Právě jím saje z květů nektar aniž by na ně musel usednout. Zvládá to s přehledem na letu. Jeho tělíčko je zavalitější a chlupaté, takže působí jako plyšové. Přední část je šedá, na zadečku se přidávají výrazné černé a bílé skvrny. Jako ostatní motýli má i dlouhozobka svízelová dva páry křídel, první je šedohnědý, svou kresbou připomíná vzhled kůry stromu, druhý pár je zbarvený do oranžova. Rozpětí křídel má okolo pěti centimetrů.

Na zimu odlétá do teplých krajů

Dlouhozobky k nám přilétají na začátku léta z jižních částí Evropy a dokonce až ze severní Afriky. U nás pak nakladou vajíčka v podobě malých zelených kuliček. Z nich se po pár dnech vyklubou drobné zelené housenky, které se zakuklí. Mladé dlouhozobky se líhnou mezi zářím a říjnem, další generace se pak líhne mezi červnem až srpnem. V pozdním podzimu se dospělí jedinci vracejí na jih, do teplejších krajin, aby na jaře příštího roku opět přiletěli.

V soutěži roztomilosti by tento motýl pravděpodobně získal zlatou medaili. Je ale i velmi schopným opylovačem. 

Další druhy dlouhozobek u nás

V našich zeměpisných šířkách lze spatřit ještě další druhy dlouhozobek, které se liší velikostí i barvou. Dlouhozobka zimolezová je menší a má žlutozelené zbarvení v kombinaci s hnědou. Dlouhozobka chrastavcová zase spíš připomíná čmeláka, má průhledná křídla a také ona je zbarvena do žlutozelena.

Přečtěte si také: Havěťologie: Ruměnice pospolná nebo Havěťologie: Chroust maďalový