Havěťologie (7. díl) - 10 superschopností kůrovce

Kůrovcová kalamita leckde proměnila lesy v měsíční krajinu a bojují s ní lesníci prakticky v celé republice. Kůrovec je škůdce, kterého ostatní brouci nejspíš označují za "supermana". Některé jeho schopnosti likvidovat stromy jsou až neuvěřitelné. Věděli jste například, že:

• Existuje na šest tisíc druhů kůrovce, v našich zeměpisných šířkách se objevuje přibližně 120 druhů. Za kůrovcovou kalamitu je "zodpovědný" zejména kůrovec smrkový, ale také kůrovec severský a další méně rozšířené druhy.
  
• Jsou tu dlouho. Kůrovci se vyvinuli už na konci druhohor. Vždy v lesích byli, aktuální situace je však katastrofou historického rozsahu. Oslabené stromy se nedokáží bránit a apokalypsa ještě nekončí.
• Zdatný chemik. Podle feromonů, které posílá oslabený strom, kůrovec odhadne, kolik jedinců je k náletu potřeba. Lýkožrouti pomocí vylučování feromonů informují ostatní o úspěšném obsazení stromu.
• Nepohrdne různou potravou. Lýkožrout smrkový (nemá-li k dispozici) smrk, napadá i ostatní jehličnany, v bezpečí před ním nejsou borovice ani modříny. Také je běžné, že na jednom stromu pracují různé druhy kůrovce.

• "Panelák" strom. Stromy si můžete představit i jako patrové budovy, ve kterých bydlí různé druhy kůrovce společně. V horních patrech obvykle lýkožrout lesklý, níže lýkožrout menší či lýkožrout severský, ve středu stromu lýkožrout smrkový.
• Rychlá eskadra. Kůrovci se rojí ve chvíli, kdy teplota překročí dvacet stupňů, tedy obvykle mezi dubnem a koncem září. Když je teplý a slunný den, obsadí brouci strom v řádu několika hodin. Aby zahynul jeden strom, je obvyklý počet brouků těsně kolem dvou tisíc, ale v době kůrovcové kalamity lesníci zaznamenávají i dvojnásobné počty.
• Pilný žrout. Do každé snubní komůrky nalétnou dvě nebo tři samičky. Samičky se ze snubních komůrek vydají do chodeb a kladou desítky vajíček. Jak rychle se kukla vyvine, to záleží na počasí. V roce 2018 to bylo pouze 37 dnů.
• Několik generací. Čím více je teplo a čím méně mají stromy vody (a to se nyní v období klimatických změn děje již několikátý rok za sebou), tím více generací kůrovec založí. Bývaly to maximálně dvě (v horských oblastech jedna), ale nyní nejsou výjimkou ani tři. Každá generace je minimálně třikrát, ale někdy až desetkrát početnější než předešlá.
• Kůrovec je schopen uletět i větší vzdálenosti. Jen málokdy je to však nutné, obvykle si najde vhodnou potravu mnohem dříve. Samozřejmě nedodržuje žádné vlastnické hranice, takže volně přelétává mezi sousedy - lesy státními, soukromými, obecními i církevními. Přes 50 % brouků napadá stromy ve vzdálenosti do 40 metrů, 98 % procent brouků neletí dále, než jeden kilometr, ale byly zaznamenány i výjimky.
• Mezinárodní činnost. Problém s kůrovcem zdaleka přesahuje naše hranice. S katastrofou podobného rozměru se potýkají sousední země jako Německo nebo Rakousko, v zámoří mají zase starosti s jinými druhy kůrovce.