Desatero houbaře

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jak si ale v lese počínat, abychom si sbírání užili, neuškodili přírodě a sobě nepřivodili zdravotní obtíže? Máme pro vás rady od zkušených houbařů. 

1. Sbírejte jenom ty druhy, které opravdu znáte

Jestliže si nejste opravdu jistí, houbu raději do košíku nepřidávejte, následky omylu by mohly být velmi nepříjemné. Nejnebezpečnější jsou lupenaté houby, mezi něž patří všechny naše nejjedovatější druhy - nejen známá muchomůrka zelená, ale i třeba pavučinec plyšový nebo čepičatka jehličnanová. Mezi druhy hřibovitými je jedovatých celkem pět: hřib rudonachový, hřib Le Galové, hřib Moserův, hřib nachový a hřib satan.

2. Do lesa jedině s košíkem

Rozhodně nedávejte houby do igelitek, protože v nich se i ten nejkrásnější hřib, zvláště v parném dni, snadno zapaří a mohl by způsobit žaludeční problémy. Nasbírané houby také spotřebujte co nejdříve a pokrmy z nich upravené uchovávejte jen krátkou dobu. Houby, které neznáte a plánujete je doma určit podle atlasu, uložte odděleně od těch ostatních.

3. Neodřezávejte houby od země

Opatrně je ze země vykruťte nebo vydloubněte. Nejde přitom ani tak o to, že by hnijící zbytek třeně poškodil podhoubí, jak se mnozí lidé domnívají. Důvodem k tomuto způsobu sběru je skutečnost, že na dolním konci nohy, jsou důležité znaky, díky nimž můžeme určit druh houby. Platí to zejména o zmíněné muchomůrce zelené, která vyrůstá z tzv. pochvy, nebo o žampionu zápašném, který právě v tomto místě charakteristicky žloutne, ale i o dalších druzích.

4. Dejte si pozor na záměnu

Právě proto je důležité všechny jedovaté druhy opravdu znát, mnohé mají totiž mezi jedlými druhy dvojníky. Zvláště to platí o muchomůrkách - zelené, jízlivé či tygrované, které si při troše nepozornosti lze splést třeba s některými žampiony. Někteří lidé se mohou přiotrávit i houbami, na kterých si jiní bez problémů pochutnají.

5. Houby očistěte hned v lese

Tuto zásadu je dobré důsledně dodržovat. Zvláště houby se slizkým kloboukem, například slizáky nebo klouzky, je lepší oloupat již v lese, protože sliz z klobouku znečistí i další houby, a budete pak muset pečlivě čistit všechny.

6. Sbírejte pouze mladé a zdravé houby

Mladé houby jsou měkké a křehké. Postarší plodnice, která v lese vypadá ještě použitelně, po delším pobytu v košíku ztrácí na kvalitě a doma ji pak musíte stejně vyhodit. Přestárlé nebo promočené plodnice rovněž mohou být příčinou zdravotních obtíží. Na druhé straně se nedoporučuje sbírat ani velmi malé plodnice, na kterých ještě nejsou patrné poznávací znaky. Třeba malé pravé hřiby lze v tomto stadiu snadno zaměnit za plodničky jedovaté závojenky olovové.

7. Houbu určujte podle více znaků

U hub je zvláště matoucí barva klobouku, která se mění podle stáří plodnice, prostředí i dalších podmínek. Chutí se můžete řídit pouze u ryzců, a hlavně holubinek - u nich chuť opravdu rozhoduje, pokud je ovšem spolehlivě poznáte. Když nepálí, je holubinka jedlá. V houbařském atlasu používejte popisy, nikoli již fotografie, které mohou být zavádějící. Řada houbařů, zvláště mladších, nově využívá při rozpoznávání druhů i mobilní aplikace. Některé už sice dosahují slušné přesnosti, nic však nenahradí osobní zkušenost, kdy vám příslušný druh v praxi ukáže zkušenější kolega.

8. Houby jezte s mírou

Zvláště některé druhy jsou poměrně těžko stravitelné . Třeba smažené bedly jsou úžasnou pochoutkou, ale přejíst se jimi může mít nemilé následky. Opatrně by měli houbové pokrmy konzumovat zvláště starší lidé, děti a jedinci s takzvaným slabým žaludkem, jimž druhy pro jiného lehce stravitelné můžou i v malém množství způsobit žaludeční potíže.

9. Při příznacích otravy ihned vyhledejte lékařskou pomoc

Mnozí, i vcelku již zkušení houbaři nejspíš zažili nepříjemné chvíle poté, co si z lesa přinesli a neprozřetelně požili houbu, jejíž jedlostí si nebyli naprosto jistí. Pokud se do takové situace dostanete, nejlepším řešením je neprodlená návštěva lékaře. Včas zjištěná a léčená otrava je vyléčitelná, někdy dokonce i ta muchomůrkou zelenou. Průběh otravy závisí do značné míry na množství snědených hub a zdravotní kondici dotyčného, ale především na rychlosti pomoci.

10. Chovejte se v lese tiše

Nejen z ohleduplnosti k ostatním obyvatelům lesa, ale i kvůli další houbařům. Nejde tu jen o houby, ale i klid a pohodu, kterou si při jejich sbírání v lese užíváme.

Přečtěte si také: Evropa omezuje množství hub, které si lze v lese nasbírat nebo Co se v lese může a co naopak ne?