Buk lesní: Naděje středoevropských lesů v době klimatických změn

Globální klimatické změny ohrožují ekosystémy, včetně středoevropských lesů. Buk lesní čelí zvyšujícím se teplotám a letním suchům. Jak se přizpůsobí těmto změnám a jaké strategie zajistí jeho přežití a udržitelné využití?

Ekosystémy po celém světě se stále více potýkají s výzvami způsobenými globální změnou klimatu. Tento proces se projevuje zejména zvyšováním průměrných teplot a změnami v rozložení srážek během vegetačního období, což vede k častým a silným letním suchům. Sucha způsobují rozsáhlé odumírání lesů a snižují biologickou rozmanitost a kvalitu ekosystémových služeb, které tyto lesy poskytují.

Klimatické předpovědi pro střední Evropu ukazují na trend zvyšování teplot, což může vést k delším a intenzivnějším letním dešťům. V České republice se průměrná roční teplota vzduchu v letech 1961 až 2021 zvýšila o 2 °C. Očekává se, že do roku 2047 se teploty v jižní a střední Evropě zvýší o další 2 °C.

Jednou z nadějných dřevin v boji s klimatickou změnou je buk lesní

Vědci z VÚLHM a Mendelovy univerzity v Brně zpracovali článek o významu buku lesního ve střední Evropě v době klimatických změn. Cílem bylo poskytnout komplexní přehled o adaptačních strategiích buku lesního na měnící se podmínky prostředí.

Buk lesní, dominantní listnatý strom, čelí v důsledku změny klimatu mnoha výzvám. Zvyšování teplot a změny v rozložení srážek ovlivňují jeho růst, regeneraci a rozšíření, ale také zvyšují výskyt škůdců, jako jsou hmyzí škůdci. Adaptace buku na tyto změny, spolu s managementovými strategiemi, které tyto adaptace podporují, jsou klíčové pro jeho ochranu a udržitelné využití.

Buk lesní je stín snášející dřevina, která dokáže růst na různých stanovištích. Může růst i při nízké úrovni světla, což z něj činí konkurenceschopný druh. Buk se také snadno přirozeně obnovuje díky účinnému šíření semen. Ptáci, jako je sýkora, strakapoud nebo sojka, a hlodavci, jako veverky a norníci, hrají významnou roli v šíření semen buku.

Mezi lety 2018 a 2020 střední Evropu zasáhla extrémní vedra a sucha, která vážně postihla lesní ekosystémy. Dostupnost vody je hlavním limitujícím faktorem pro vitalitu a produktivitu lesních stromů, včetně buku lesního. Sucho ovlivňuje fyziologické procesy buku a snižuje jeho konkurenceschopnost kvůli nižší dostupnosti živin v půdě. Sucho může způsobit předčasné opadání listů a snížení růstu, což může vést k vyhladovění stromů.

Buk je na sucho citlivější než jiné listnaté stromy, jako jsou dub, habr nebo lípa. Zvýšení teploty vzduchu o 1,5 °C může snížit růst buku o 20-40 %, a při nízkém úhrnu srážek až o 50 %. Buk je nejcitlivější na sucho na začátku vegetačního období, což způsobuje předčasný opad listí. Sucho může oslabit stromy na dlouhou dobu, až 15 let. Mladé výsadby jsou také náchylné k pozdním jarním mrazům, které poškozují květy a nové listy.

Důležitost zabývání se vhodnými adaptačními strategiemi pěstování buku

Pěstování buku ve smíšených porostech je účinné adaptační opatření, které zvyšuje produkci dřeva, tlumí negativní vliv sucha a zlepšuje využití zdrojů jako je světlo a voda. Smíšené porosty s dubem nebo javorem jsou vhodné pro udržení buku v nižších polohách. Smíšené porosty se smrkem ztepilým také dobře fungují díky rozdílným ekologickým nárokům a morfologii kořenového systému.

Další alternativou je pěstování buku ve strukturně bohatých porostech, které jsou méně citlivé na zvýšenou teplotu vzduchu, ale mohou být náchylnější na sucho. Vhodné hospodaření bukových porostů může pomoci zmírnit dopady klimatické změny. Smíšené bukové porosty mají širší koruny a lépe využívají prostor, což vede k vyššímu počtu stromů, zásobě porostu a sekvestraci uhlíku.

Pěstování bukových a smíšených porostů s přírodě blízkými způsoby hospodaření, zaměřenými na vertikální i horizontální diferenciaci, je vhodné. Efektivní hospodaření a výzkum zaměřený na genetickou diverzitu a adaptační schopnosti buku mohou zajistit jeho trvalou a bezpečnou produkci, posílit jeho adaptaci a udržitelné využití.

Článek byl zpracován na podkladu tiskové zprávy pana Ing. Jana Řezáče, VÚLHM

Přečtěte si také: Jedle obrovská v našich lesích: Jaké má perspektivy? nebo Aby tetřívek nehladověl