5 tipů, kam vyrazit do lesa ve středních Čechách

Mokřady lužních lesů s koberci medvědího česneku, vzácnými lekníny, ptactvem a neobvyklým hmyzem. Nebo velmi teplé skalní stepi porostlé barevnými květy, nad nimiž se třepotají motýli. To jsou lesy oblasti středních Čech. Za návštěvu tedy rozhodně stojí. 

Voděradské bučiny u Jevan

Zdejší území patří k nejrozsáhlejším komplexům bukových lesů ve středních Čechách. Najdete je na pravém břehu Jevanského potoka mezi obcemi Vyžlovka, Jevany, Louňovice, Černé Voděrady a Struhařov.

Areál o ploše 653 ha byl v roce 1955 vyhlášen Národní přírodní rezervací. Mimo starých bukových porostů tady najdete i zajímavé geologické jevy, pocházející z počátku čtvrtohor. Oblast je také domovem mnoho zvířat, zvláště ptáků jako například ledňáčka říčního, volavky popelavé, lysky černé, čápa černého, sojky, holub doupňáka nebo datla černého. Spatřit tu také můžeme prase divoké, kunu skalní, jezevce lesního a po setmění pak netopýra.

Bučinami prochází osm kilometrů dlouhá naučná stezka, která na několika velkoplošných panelech seznamuje návštěvníky s faunou a flórou rezervace, kvalitou životního prostředí, horninami i různými geologickými jevy. Stezka začíná i končí na hrázi Jevanského rybníka, kde je na úvodním panelu najdete i plánek celé trasy.

• Lesy můžete projít po svých, nebo se sem vypravit na kole.

Polesí Svatá Anna u Dobříše

Název je odvozen od kapličky "U Svaté Anny", stojící u cesty mezi Dobříší a Rosovicemi. Většina zdejších porostů se nachází severozápadně od města Dobříš a přechází do rozsáhlých brdských lesů. Další část lesů pak obklopuje zámecký anglický park zámku Dobříš a jejich jihovýchodní výběžek se rozkládá až k vesničce Kozí Hory nedaleko Nového Knína.

Celková výměra areálu je přibližně 4520 ha a nachází se zejména na území města Dobříš a obcí Rosovice, Buková, Kozí Hory a Stará Huť. Nejvyššími body jsou vrcholy kopců Studený vrch (660 m n. m.), Hradec (648 m n. m.) a Roudný (637 m n. m.)

Téměř celé polesí patří do přírodní lesní oblasti Brdská vrchovina a menší část do přírodní lesní oblasti Středočeská pahorkatina. Najdeme tu zejména smrkové porosty vysazené po kalamitě ve dvacátých letech minulého století. Cílem lesnického hospodaření je zde zvýšení podílu melioračních dřevin, podpora přirozené obnovy a zajištění stability lesa. Listnaté stromy jsou tady zastoupeny především dubem, habrem a bukem. Zajímavostí je Přírodní rezervace Hradec s výskytem velmi starých bukových porostů. Významně zastoupena je zde i borovice.

• Zdejší raritou je obnovený chov Jelence běloocasého, jehož výskyt ve volné přírodě střední Evropy je velmi vzácný. A vidět ho můžete právě v polesí Svatá Anna.

Baba a Dědek u Bakova nad Jizerou

Zdejší, převážně listnaté lesy nesou neoficiální název "zvířetické", důvodem však není abnormální množství zvěře, ale hrad Zvířetice, který tyto lesy obklopují .

Lesy v okolí Bakova mají výměru 240ha a jsou spravovány na principu trvale udržitelného hospodaření.

• Zajímavostí a lákadlem jsou dva vrcholy vulkanického původu - Baba a Dědek.

Název Baba se oficiálně používá pro obě pohoří. Od pradávna je strážcem bakovské kotliny a hlavní přírodní dominantou Bakovského kraje. Zalesněný masiv je pozůstatkem dvou vulkánů a je čedičového původu. Baba měřící 362 metrů je z obou vrchů tím vyšším, odkud obdivoval panorama Severočeské i blízké krajiny sám Karel Hynek Mácha. Dnes není kvůli vzrostlým stromům rozhled možný. Výhled do okolí nám ale nabídne vrch Dědek odkud uvidíme velkolepé panorama severozápadní části Českého ráje, jemuž vévodí hrad Valečov.

Zdejší lesy nabízejí typickou ukázku středočeského chlumu, kde můžeme najít mnoho vzácných teplomilných rostlin. Stopy dávné lidské přítomnosti zde nám dokládají nálezy pravých pohřebišť.

Přírodní rezervace Kulivá hora u Třebotova

Zdejší teplé, převážně habrové lesy jsou jedinečné výskytem ohrožených rostlin, teplomilných hub a bezobratlých živočichů. Z těchto důvodů patří k chráněné krajinné oblasti Český kras.

Mimo běžných druhů rostlin v lesích možná najdete zvonek broskvolistý, řimbabu chocholičnatou, plicník tmavý či lilii zlatohlavou. Na skalních stepích můžete obdivovat květy koniklece lučního, bělozářky větevnaté či řebříčku panonského. V teplomilných doubravách žije také mnoho druhů motýlů.

Libický luh v Polabí u obce Velký Osek

Největší lužní les v Čechách bych v roce 1985 vyhlášen Národní přírodní rezervací.

Rozkládá se ve Středočeském kraji u obce Velký Osek na pravém břehu Labe, a zabírá území o celkové ploše 410 hektarů. Na jaře zde najdete souvislé koberce medvědího česneku.

Rezervace je z valné části pokryta na sušších místech dubohabřinami a jinde mokřadními olšinami. Značný podíl na věkové struktuře zdejšího lesního porostu mají rozpadající se a odumřelé stromy. Dalším prvkem významným z hlediska biodiverzity území jsou tůně a slepá ramena. V jarním období lze v řadě z nich pozorovat žábronožku sněžní a listonoha jarního. Zajímavé vodní rostliny lze najít především v hlubších a osluněných tůních. K nejvzácnějším z nich patří leknín bělostný a leknín bílý. V mělčích tůních můžeme vidět žebratku bahenní. V rákosinách se zřídka vyskytuje ožanka čpavá. Libický luh je rovněž hnízdištěm vzácných ptáků. Stinné lesy jsou příhodné například pro čápa černého, jestřába lesního, datla černého a všech tří druhů cvrčilek. Pozorovat tu můžete také s obojživelníky, třeba skokana štíhlého nebo kuňku ohnivou.

Na území rezervace se nacházejí také velmi cenné lesní loučky, na kterých vyrůstá řada význačných rostlin. V Libickém luhu byl v roce 1978 popsán dosud zcela neznámý rostlinný druh kruštík polabský, který patří mezi vzácné chráněné rostliny a je zdejší endemitní rostlinou. 

Den otevřených lesů

18. června proběhne po celé ČR Den otevřených lesů. 

Návštěvníky lesů čekají v rámci komentovaných procházek nejen setkání s vlastníky, ale také ukázky práce lesníků od zalesňování, přes péči o lesní porosty různého stáří až po těžbu, zábavné úkoly pro děti i dospělé.

Akce se bude konat v desítkách soukromých, obecních i církevních lesů a může se tak stát cílem příjemného rodinného výletu. Bližší informace najdete na webu www.denotevrenychlesu.cz

Přečtěte si také: Co se v lese může a co naopak ne?